Zklidnění těla

Při velké stresové zátěž budete někdy možná potřebovat víc než jen sledování dechu. Zde je jednoduché a krátké cvičení na uvolnění těla před meditací.

Celou svoji pozornost věnujte svému temeni, největšímu nositeli našeho stresu. Celé své soustředění vložte do toho, co cítíte ve svém temeni. Možná budete chtít pohnout řasami nebo ušima, abyste si uvědomili, že vlastně temeno máte. Zaměřte tam celou svoji pozornost. Jak je cítíte? Co cítíte? Cítíte něco? Staňte se svým temenem. Jemně vdechujte a vydechujte a ať odejde všechno napětí a stres tudy. Uvolněte svoje temeno. Jemně to několikrát opakujte, pokaždé jemně vdechujte, dlouze relaxovaně vydechujte a uvolněte.

Nyní věnujte pozornost své tváři, zvláště svraštěným bodům mezi obočím, kolem nosu a pusy. Máme sklon k mračení se, krčení nosu a nafukování rtů více než si uvědomujeme. Zaměřte tam celou pozornost. Uvědomujte si to, co děláte. Hýbejte svaly ve tváři. Na tom nezáleží, nikdo se nedívá! A nyní se vskutku zamračte, svraštěte svou tvář. Pak ji rozšiřte, uvolněte svaly. Poloviční úsměv, jak jej vidíme na Buddhově tváři vlastně není úsměvem jako takovým, ale naprosto uvolněnou tváří. Jemně vdechněte a nechte odejít veškeré napětí ze své tváře. Jen dýchejte a nechte odejít. Vdechněte jemně, vydechujte dlouze a relaxovaně a uvolněte.

A nyní věnujte veškerou pozornost svým ústům, jazyku a čelistem. Kde je váš jazyk? Proti podnebí vašich úst? To je jasná známka napětí a připravenosti mluvit. Nechte jej spadnout. Ať jemně spadne tam, kde chce přirozeně být. A čelisti? Jsou zatnuté? Uvolněte je. Věnujte svoji pozornost bodu kde jsou vaše čelisti spojeny, právě pod vašima ušima. Zaměřte tem celou svoji pozornost a jemně dýchejte, vydechujte a uvolněte. Prostě je uvolněte. Ústa jsou zavřená ale naprosto uvolněná.

A ještě jednou zkontrolujte své temeno, tvář, jazyk a čelisti.

A nyní zaměřte pozornost na svá ramena. Jak je vnímáte? Zvedněte je nahoru a nechte klesnout dolů, abyste si uvědomili, jak je držíte. Jemně vdechněte a vydechněte je dolů. Je úžasné, jak daleko dolů se dostanou! Jen tam držte svoji pozornost, vydechněte a uvolněte.

A co váš krk? Cítí se uvolněný? Pohlédněte na strop ohnutím hlavy dozadu, pomalu, jakoby proti určitém odporu, pak jej nechte spadnout dopředu zcela uvolněně a svobodně. Udělejte to ještě dvakrát a naposled místo abyste nechali svou hlavu spadnout dopředu, nechte zadní část svého krku růst a růst. Aniž byste dělali cokoli jiného, bude vaše brada zastrčená, a jak říkávali otcové východní křesťanské tradice, bude váš vous lechtat vaši hruď! Pak je krk uvolněn, jemně srovnán s páteří.

A nyní zkontrolujte svoji polohu. Jste vyvážení? Cítíte se skutečně zasazeni do své židle nebo do země? Není třeba bojovat proti přitažlivosti, jen relaxujte, důvěřujte a uvolněte. Při každém výdechu myslete na kořeny rostoucí od vás dolů do země. Dopřejte si čas k uzemnění sebe sama. A pak si představujte vlastní páteř jako květinu rostoucí vzhůru ke slunci. Probíhají dva opačné pohyby. Dolů s přitažlivostí a vzhůru ke slunci.

Jsou-li hlava a ramena v klidu, bude následovat zbytek těla. Zkontrolujte ale napětí v rukou a nohou, zvláště v lýtkách. Naše nohy neustále pracují a často je držíme v napětí a připravené k pohybu, i když to není nezbytné. Napněte a poté střídavě uvolňujte svaly částí svých rukou a nohou, vždy s plnou pozorností. Pokaždé, když pozornost odejde, jemně ji přiveďte zpátky k té části těla na, kterou se soustřeďujete, jemně vdechněte, vydechněte a uvolněte.

Ještě jednou zkontrolujte ve svém čase a svým tempem svoje tělo od temene k chodidlům. Uvolněte své tělo. Je-li tam nějaká bolest nebo nepohodlí, zaměřte tam celou svoji pozornost. Pociťujte bolest. Jak vnímáte, když to pálí, trápí, řeže? Pravdivě si to uvědomte, uznejte to, pak jemně vdechněte do toho místa a pak vydechněte a uvolněte. Prostě uvolněte.

Nyní je vaše tělo uvolněné, připravené k meditaci.

Kim Nataraja
přel. Jindřich Kotvrda
Upraveno dle knihy ‚V tanci s vlastním stínem.‘