Dvě holubice
Dvě holubice sedící na okraji kalicha nebo jiné nádoby jsou prastarý symbol, jehož hluboké ozvěny nalézáme v mnoha kulturách.
Podoba tohoto symbolu, jak jej používá Světové společenství pro křesťanskou meditaci, vychází z mozaiky z 5. století zdobící Galla Placidia, jeden z ranně křesťanských kostelů v Ravenně, jenž byl původně zbudován jako císařská hrobka. Jeho předchůdce však nalézáme v římském i řeckém umění, přičemž nejstarší kořeny jsou patrně fénické.
Symbol pijící holubice má archetypální obsah. Je to univerzální metafora pro posvátné, které lze zakoušet pouze osobním ponořením se do skutečnosti. Voda v křesťanské ikonografii evokuje mystickou symboliku smrti, zrození a obnovy či očištění skrze křest. Zároveň voda od pradávna představuje ženský princip v přírodě, spojený s fázemi měsíce a životodárnou silou. Jakožto nektar byla voda řeckým symbolem nesmrtelnosti, jako víno se stává v křesťanské ikonografií Kristovou krví.
Holubice je křesťanským symbolem Ducha svatého. V řecké mytologii byla atributem Venuše – bohyně lásky. V křesťanském umění bývá sedm darů Ducha svatého znázorňováno v podobě holubic sedících na Stromě života a pijících z vod moudrosti a věčného života.
Kalich evokuje mystérium oběti, které stojí v srdci křesťanské eucharistie, kde Syn nabízí sám sebe Otci jako oběť v lásce Ducha svatého a svou obětí sjednocuje veškeré stvoření. Pozoruhodnou ozvěnu tohoto mocného symbolu nacházíme v indické tradici v Mundaka upanišadě, která jej popisuje takto:
„Dva ptáčci, dva něžní přátelé, přebývající na jednom a tomtéž stromě. Jeden jí jeho ovoce a druhý se tiše dívá. První je lidská duše, která spočívajíc na tomto stromě, ač činná, cítí smutek ve své nemoudrosti. Spatřivši ale moc a slávu vyššího ducha, je od smutku osvobozena.“
Dualismus dvou ptáčků zde naznačuje základní jednotu činného a kontemplativního života v každé lidské bytosti. Marta a Marie jsou nerozlučné sestry v životě všech, kdo uctívají Boha v hloubi svého ducha. Jak říkal John Main:
„Existuje základní harmonie mezi Bytím a Jednáním. Bůh je čisté, úplné jednání. Pravý klid není nečinný. Je to harmonická energie, která dosáhla svého nejvyššího předurčeného úkolu, a v této harmonii je obsažena síla a smysl veškerého pohybu. Meditace je uskutečnění Bytí, čistého a úplného jednání. Nemůže být pouze pasivním stavem, protože to, co je zároveň činné a klidné, je v samém vrcholu činnosti čistá energie – zářivé vědomí.“
Polly Schofield
Montreal, Kanada