Vliv meditace na zdraví

Jeden ze čtenářů těchto 'dopisů' se ptal, proč v našem společenství neklademe stejný důraz na zdravotní účinky meditace, jak to někteří dělají. Odpověď shrnul Laurence Freeman: „Z pohledu duchovního relaxujete, abyste meditovali, spíše než že byste meditovali, abyste relaxovali.“ (‚Ježíš, niterný učitel‘)

Proč je meditace v našich časech tak populární, v tak sekulárním světě? Hlavní odpovědí je, že se dokázalo, že je to výtečná protilátka proti stresu, který je příčinou mnoha nemocí současné doby. stres způsobuje uvolnění důležitých„Z pohledu duchovního relaxujete, abyste meditovali, spíše než že byste meditovali, abyste relaxovali.“ (‚Ježíš, niterný učitel‘) hormonů do krevního oběhu. Dva nejdůležitější jsou serotonin a kortizol. Serotonin je chemická látka ovlivňující náš emoční stav: šťastný stav je spojen se vzrůstajícími úrovněmi serotoninu a nešťastný stav je spojen se sníženou hladinou. Stres značně zmenšuje hladinu serotoninu. Navíc vede stres k vyšší hladině hormonu kortizolu v našem krevním oběhu, a ten spouští náš reflex 'boj nebo útěk'. To vede k neustálému stavu napětí a bdělosti vůči nebezpečí, který zase prokazatelně vede ke ztrátě paměti, depresi a úzkosti.

Dopad meditace na stres je v základu mnoha vyzkoušených zdravotních blahodárných účinků. U některých pacientů je pravidelná meditace spojena se sníženým nebezpečím kardiovaskulární nemoci i se snížením krevního tlaku, přičemž obojí je pravděpodobně výsledkem lepšího zvládání stresu. Pravidelná meditace přináší také psychologické výhody, jako snížení úzkosti a deprese, zlepšení mechanismů zvládání (obojí s nemocí a chronickou bolestí), a také ovlivňuje mechanismy závislosti. Tyto všechny jsou alespoň částečně projevy stresu.

Tyto blahodárné důsledky meditace na zdraví prospívají také těm, kdo meditaci praktikují jako duchovní disciplínu, tam jsou však vnímány jako šťastné vedlejší účinky, nikoli jako hlavní cíl této disciplíny.

Meditace jako duchovní disciplína se netýká pouze celistvosti těla, ale celistvosti mysli a ducha také - celistvosti celého našeho bytí. Ticho meditace nám dovoluje proměňovat se v to, čím máme být, pokojnou a harmonickou bytost jednající na základě lásky. Posunujeme se z povrchu do hlubiny svého bytí, kde přebývá Kristus. Tím se dostáváme nejen do lepšího vztahu k sobě, ale také k druhým, ke stvoření a Božské skutečnosti, v níž jsou všichni zakořeněni.

„Muži a ženy musejí být nejprve vráceni sobě samým, aby ze sebe učinili něco na způsob odrazového můstku, aby pak mohli vystoupit a být neseni k Bohu.“ (sv. Augustin)

Kim Nataraja

přel. Jindřich Kotvrda
z archívů týdenní nauky, rok 2, dopis 31