Tradice a praxe křesťanské meditace (4)

Vydáno: 6/12/2015

To, co dělá meditaci křesťanskou, je naše víra v Ježíše. Křesťanská je také proto, protože je v historické a teologické tradici vedoucí přímo do mysli Kristovy. Je křesťanskou proto, že meditujeme uvnitř celého kontextu křesťanské modlitby a tradice. Protože meditujeme s jinými křesťany, a protože nás to zmocňuje ohněm víry a lásky, umožňuje nám to evangelizovat. Nauka o meditaci je tedy v moderním světě formou evangelizace.

Meditace je prostá praxe ‚čisté modlitby‘. Nenahrazuje jiné formy modlitby. Naopak, nabíjí tyto formy novým významem a vitalitou. Nenahrazuje potřebu života v církvi nebo teologický diskurs. Obnovuje sebepochopení církve a přináší teologii novou ostrost a sebedůvěru, jež se angažuje v sekulárním a vědeckém světě. V tomto sekulárním světě je meditace dobře zakotvena díky vědeckému a lékařskému výzkumu, jako prospěšná fyzickému zdraví a duševnímu blahobytu. Máme otevřené dveře, abychom tohle uznali a ukázali na hlubší významy – na duchovní plody jež meditace aktivuje, a na význam a pravdu jako zkušenosti, nikoli koncepty. V meditaci odhalujeme smysl lidské existence v procesu své vlastní proměny a zbožštění (divinizace).

Je to jednoduché. Jsme zde proto, abychom mluvili o dětech a meditaci. Ovšem nejen děti mají prospěch z toho, když je v této tradici učíme meditovat. My sami si pamatujeme plnou sílu a obdiv tradice jež nás formovala, a k níž patříme.

Je to ovšem radikální. Meditace proměňuje život člověka který ji praktikuje, a společenství, v níž je praktikována. Uskutečňuje se to spíše skrze ticho než skrze konflikt, protože to přivádí proces proměny do duše, a neprojektuje konflikty ven, vně nás. Jako důsledek to proměňuje mezilidské vztahy a to přerozděluje moc a význam autority. V tomto smyslu je meditace natolik nebezpečná a uvolňující lidský potenciál, nakolik to dělá evangelium samo.

Pokusil jsem se velmi krátce ukázat, jak tahle jednoduchá praxe patří do křesťanské tradice, a dnes nám nabízí cestu radikální prostoty, aby tuhle tradici opět uschopnila potkat svět v jeho nejhlubší krizi s nadějí, vizí a láskou Kristovou. (Laurence Freeman OSB Dublin 2. října 2012)

Kim Nataraja