Sám, nebo ve společenství?
Jan Kasián byl o generaci mladší než Evagrius, jehož si mezi pouštními otci a matkami nejvíce vážil. Je ovšem zřejmé z jeho Promluv, sedával nejen u nohou Evagria, ale také u nohou nejméně patnácti jiných otců (Abba), a přivlastnil si i jejich nauku. Nejvíce byl zavázán za svoje myšlenky přece jen Evagriovi. Kasián Evagriem vyjádřené myšlenky v krátkých větách v podstatě rozvedl. Není žádný rozdíl v jejich důrazech a radách. Dával si pozor, aby nezmínil ani Origena, ani Evagria, přestože jejich vliv jeho myšlení proniká a oni nebyli oficiálně zakázáni až do ekumenického koncilu svolaného císařem Justiniánem v šestém století.
Jeho hlavní spisy nazvané Promluvy zahrnují obsažný popis cesty pouštní modlitby, cesty dospívající k 'čistotě srdce' a tím vstupu do 'Božího království': „Konečným cílem naší profese je Boží království, nebo nebeské království, bezprostředním cílem je ovšem čistota srdce.“
Kapitoly v jeho Promluvách se střídají mezi popisem cesty k čistotě srdce a důrazem na důležitost získání nejvyšší ctnosti rozlišování, duchovní dar rozpoznávání, jestli myšlenky a skutky vycházejí z ega nebo z Božského vhledu. Tyto Promluvy byly modelovány na situaci pouště. Žáci tiše seděli u nohou svých Abba a Amma, a ti promlouvali ze své vlastní prožité zkušenosti hluboké modlitby. Nauka vycházela nejen z náslouchání Starším ale také z pozorování jejich chování, protože pravda jejich nauky byla potvrzována jejich jednáním.
Kasián byl opravdovým hledačem duchovnosti. Snažil se odpovídat na věčnou otázku o významu a smyslu života a o vztahu mezi viditelným světem našich smyslů a poslední skutečností, ze které to vychází. Vůdčí myšlenkou mu byla Ježíšova slova: "Vy jste zdola, ale já jsem shůry. Vy jste z tohoto světa. (Jan 8,23) Snažil se nacházet cestu jak přistoupit k Boží skutečnosti 'věcí shůry'.
Podobně jako pouštní mniši, zdůrazňuje i on ve své nauce nezbytnost očišťování emocí, morálního růstu vedoucího k čistotě srdce, jež mnichovi umožně vstoupit do Kristovy přítomnosti: „Nazírat s celkově očištěnýma očima na Božství je možné – ale pouze pro ty kdo se pozvedají nad pomížené a pozemské skutky a myšlenky a kdo se s Ním utíkají na vysokou horu samoty. Když jsou osvobozeni od rámusu světských nápadů a vášní, když jsou osvobozeni od zmatené směsi vše těch neřestí, když dospějí do vznešených výšin naprosto čisté víry a vznešené ctnosti, pak jim Božství oznámí slávu Kristovy tváře a odhalí jim pohled jeho záře těm kdo jsou hodni se na ni dívat s projasněným okem ducha.“ (Promluva XVI)
Jeho důvodem pro zakládání klášterů u Marseille v Gallii, poté co musel opusti poušť, bylo jeho hluboké přesvědčení, že jít po duchovní cestě sám je nebezpečné. Pamatujeme si na radu z pouště 'poslouchat' vlastního Abba nebo Amma, protože je snadné nechat se oklamat 'démony', což bylo zvláště nebezpečné při pěstování osamělého života poustevníka. Zážitky potřebovaly být poměřeny podle moudrosti a síly rozlišování starších mnichů: „Znám mnichy, jež po mnoha námahách upadli a padli do šílenství, neboť důvěřovali svým vlastním skutkům a nedbali na přikázání, které hlásá: 'Zeptej se svého otce a on ti poví.“ (sv. Antonín)
Kasián silně cítil, že člověk by měl nejprve zakusit duchovní život ve společenství, žít a praktikovat život oddaný ctnostem stability, chudoby, čistoty a poslušnosti. Mnichova platná volba se takovou stála jen tehdy, byla-li založena ve vlastním životě modlitby.
Přestože Kasián oslovoval zvláště mnichy jemu svěřené, nemyslel si, že jeho povolání by bylo jedinou cestou k Bohu. Byl přesvědčen, že v současném životě může Boha dosáhnout každý: „Cesta k Bohu má mnoho směrů. Ať každý jde k cíli a neobrací se zpátky na cestě, kterou si zvolil k dokonalosti. Nezáleží na tom, jaký je jeho slib.“ (Promluva XIII) Šel dokonce tak daleko, že řekl: „Člověk v tomto světě, který slouží nemocným má větší hodnotu než poustevník, který se o svého bližního nestará.“ (Věty 34)
V tom všem vidíme, jak silně souzněly myšlenky Johna Maina s naukou Kasiána.
Kim Nataraja
přel. Jindřich Kotvrda
(upraveno z kapitoly o Janu Kasiánovi v knize Kim Nataraja Cesta k srdci)