Origenes a stadia cesty (část 3)

Nyní dospíváme k Origenově poslední fázi cesty, kontemplaci Boha. Tato touha po vidění Boha byla důvodem pro tolik raných křesťanů, aby odešli do pouští Egypta, Palestiny a Sýrie. Chtěli věnovat svůj život životu dle Ježíšova učení a následovat jeho vedení k úplné proměně jejich způsobu bytí, od bytí založeného na mnohosti k bytí naprosté jednoty.
Mojžíš, jeden z nejvíce vážených pouštních otců v poušti Skétis v Egyptě ve 4. století po Kristu, řekl Janu Kasiánovi a jeho příteli Germanovi, jak Jan Kasián popisuje ve své první Konferenci, že úkolem mnicha je vidět 'Božího Království', vidět čistou jednotu. Předtím než ovšem tohoto mohou dosáhnout, poradil jim, že nejprve musejí dosáhnout 'čistoty srdce', to znamená očistění a uzdravení tužeb vyvolaných egem. Kasiánův hlavní učitel Evagrius nazval tyto touhy 'zlé myšlenky.' Dle něj vyžadovalo dosažení tohoto stavu 'čistoty srdce' dvojí disciplínu: zaprvé praxi zanechávání myšlenek a obrazů, pohyb od diskurzívního myšlení v modlitbě k čistému uvědomování. Zadruhé je to 'sledování myšlenek.' To představuje být si vědom svých pocitů, smyslových vjemů a myšlenek v časech mimo modlitbu. Je to praxe, která se dnes nazývá 'všímavost' (mindfulnes). Praxe věnování pozornosti zaměřené do jednoho bodu, na svoje modlitební slovo, vede ke schopnosti zaměřit pozornost pouze na to, co je před námi v obyčejném životě, ať jsou to lidé, nebo stvoření. Prvotní křesťané zdůrazňovali: „Jak se modlíš, tak budeš žít.“ Život i modlitba jsou obohacovány touto čistotou pozornosti.
Biskup Kallistos popisuje toto konečné stadium takto: „Máme dosáhnout sjednoceného uvědomění, v němž jsme si vědomi Boží přítomnosti, aniž bychom ale měli v mysli nějaký obraz nebo formu nebo slovní frázi. Dotýkání a sjednocování v lásce, jenž je apofatické, bez obrazů... Existuje ovšem jasný rozdíl mezi kontemplací Boha v přírodě a kontemplací Boha v nezprostředkované jednotě. Mnozí z nás, když v knihách mystiků čtou o nezprostředkovaném vidění Boha na úrovni mimo myšlenek, si myslí, že je to daleko nad naše současné schopnosti. Kontemplace Boha v přírodě, potvrzení Boží přítomnosti ve všech stvořených věcech kolem, je v silách každého z nás. Pokud se udělá toto rozlišení, je kontemplace mnohem přístupnější. Všichni jsme kontemplativní, a kontemplace je možná, ať je náš způsob života jakýkoli. Nikdo není vyloučen. Všichni můžeme potvrdit, že svět je v Bohu a Bůh ve světě.“
Z tohoto výkladu Origenova myšlení jasně vidíme, jak je nauka Johna Maina plně v linii s naukou Origena, kterou vypiloval Evagrius, a poté vysvětlil a rozpracoval Kasián.
Je zajímavé, jak jsme na konci tohoto cyklu 'týdenní nauky', dospěli tam, kde jsme začínali: důležitost jednoduchosti praxe věnování pozornosti svému slovu.

Úryvek z „Cesta k srdci“ – Křesťanská kontemplace během staletí – ilustrovaný průvodce. Editor: Kim Nataraja