Oblak nevědění a láska
Ve svém důrazu na primát lásky následují John Main a autor Oblaku Ježíšovu nauku v synoptických evangeliích: "Miluj Hospodina, Boha svého, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí." Mt 22,37
Jedině láska nás povede do Boží přítomnosti. Oblak to podává následovně: "Rozumné bytosti jako lidé a andělé mají dvě základní schopnosti. Moc poznávat a moc milovat. Nikdo nemůže plně pochopit nestvořeného Boha svými znalostmi, ovšem každý jej může vlastním způsobem plně poznat skrze lásku.... Někteří asi uslyší o tomto díle a budou předpokládat, že jej mohou dosáhnout skrze vlastní bezelstné úsilí. Asi budou nepřirozeně napínat svoji mysl a představivost, aby vytvořili falešné dílo, jež není ani lidské, ani božské." (Oblak 4)
Jedinou cestou je cesta lásky: "Člověk může plně poznávat a důkladně uvažovat o každé stvořené věci a jejích účincích, rovněž i o Božích účincích, nikoli ovšem o Bohu samotném. Myšlenka nemůže obsáhnout Boha. A proto raději opouštím vše, co vím, a chci raději milovat toho, kterého nemohu poznat." (Oblak 6)
Jednou z obtíží potkávanou na duchovní cestě je dojem, že už jsme dosáhli svého cíle vlastním úsilím opakování mantry. Pak opouštíme svoje modlitební slovo s pocitem, že ruší pokoj a ticho. John Main a mnozí mystici jako autor Oblaku před tím varují a nazývají to "denním sněním", produktem "naduté, zvědavé nebo romantické mysli". Zde varuje autor oblaku před naukou Richarda Rolleho s jeho důrazem na extatickou, smyslovou modlitbu. Je třeba "slepého vzrušení lásky (tryskající) z upřímného a pokorného srdce." (Oblak 4). Je třeba věrně a pokorně zůstávat se svojí kotvou lásky, modlitebním slovem, a pak dosáhneme pravého ticha, pokoje a lásky. Není snadné udržet svoji pozornost zaměřenou jedním směrem na slovo, ale je to jedna z cest, jak můžeme dosáhnout skrze milost pokoj Krista uvnitř, jak nám Ježíš přislíbil: "Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám. (Jan 14,27)
'Zanechat za sebou svoje já' není úkolem jednoduchým. Naše ego, povrchová mysl, ráda zůstává v centru naší pozornosti se všemi tužbami a strachy. Oblak nám radí: "pozdvihni své srdce k Bohu s jemným vzrušením lásky, jež touží po něm samotném a nikoli po jeho darech... pokud to uděláš, "svatí a andělé se radují a spěchají ti pomoci všemi způsoby - démoni naopak (naše ego-centrické touhy) budou zuřit a bez přestání osnovat, jak ti to pokazit."
Zde lze zaslechnout Evagria, Kasiánova hlavního učitele: "Když démoni vidí, že jsi horlivý v modlitbě, navrhují tvé mysli jisté věci a budí dojem, že jsou zde naléhavé záležitosti hlásící se o tvoji pozornost. V okamžiku rozvíří paměť a hýbají tvojí myslí, aby v nich pátrala." (O modlitbě) Copak neznáme tyto 'démony', toto víření nekonečných myšlenek, tužeb a starostí s nimiž se setkáváme, jakmile začínáme meditovat? Pak potřebujeme mantru jako svůj "štít" a pomoc andělů a milosti, abychom mohli pokračovat.
John Main si velmi uvědomoval, že odejmutí pozornosti ze sebe samotného je důležité a obtížné. Proto upozorňoval, že podstatou disciplíny je vytrvalost, ať už se něco stane, nebo ne. Zdůrazňoval, že meditace je cestou víry, protože vnímal, že v meditaci "Musíme zanechat sebe za sebou dříve, než se objeví druhý, a bez předem dané záruky, že se objeví." (citován Laurencem Freemanem v knize First Sight - První pohled)
Autor Oblaku také ukazuje, jak obtížná může kontemplace být. Zmiňuje frustraci z nevědění a necítění: "Na počátku je obvyklé, že necítíš nic než jakousi temnotu kolem své mysli, nebo jakýsi oblak nevědění. Bude se ti zdát, že nevíš nic a necítíš nic, než holý úmysl směřovat k Bohu v hlubině svého bytí.... pocítíš frustraci, protože jej tvoje mysl nebude schopná pochopit, a tvé srdce nevychutná potěšení jeho lásky. Uč se ale v této temnotě být doma. Vracej se k ní co nejčastěji a nech svého ducha volat k tomu, kterého miluješ." (Oblak 3) Můžeme jedině "Tepat do tohoto hustého oblaku nevědění šípem své milující touhy a za žádnou cenu nepřestat." (Oblak 6)
Kim Nataraja
(Všechny citace pocházejí z verze 'Oblak nevědění' vydané Williamem Johnstonem)
přel. Jindřich Kotvrda