Most mezi vědou a duchovností

V této fázi je vhodné citovat slova Dr Shanidy Nataraja z její knihy Úžasný mozek: „Přestože donedávna západní myšlení narýsovalo jasnou linii mezi záležitostmi vědy a ducha, jsme uprostřed důležitého posunu v myšlení. Mnohem šířeji je přijímáno, že věda a spiritualita jsou doplňujícími se hledisky většího celku, a každá z nich zachycuje rozdílnou a částečnou reprezentaci větší skutečnosti. Má se za to, že hlubší pochopení vyrůstá z větší integrace mezi oběma disciplínami. Naše vědecké pokusy mohou vrhat světlo na naše duchovní zkoumání a naopak. Z tohoto posunu perspektivy se narodila nová vědecká oblast: neuroteologie. ...Výzkumníci na poli neuroteologie se pokoušejí rozplétat struktury a procesy v mozku, které jsou v základu meditace, zvláště přesahující zkušenosti meditace. Tento výzkum je průlomový, protože 'odmystifikoval' meditaci a ukázal, že meditace může mít subjektivní účinky na mysl meditujícího, a ty se pak projevují v pozorovatelných účincích na jejich mozek, jak krátkodobě, tak dlouhodobě. Tento výzkum ukazuje, že my všichni máme schopnost ovlivnit skrze meditaci svoji vnitřní krajinu a funkci svého mozku a tím i svoje chování. Vyzývá nás to, abychom lépe pochopili úlohu obřadu a víry ve vyvolání těchto základních změn v našem vrozeném zapojení. Až donedávna byla praxe meditace z velké části prováděna v kontextu jedné z mnoha duchovních tradic. Tyto rámce zahrnují zvláštní obřady, názory a posvátné texty, které udělují větší význam zkušenostem spojeným s praxí meditace....

Historicky bylo naše studium lidského mozku podminováno subjektivní povahou našich zkoumání. Nyní ovšem víme díky experimentům kvantových fyziků, že očekávání jak subjektu i experimentátora mohou ovlivnit výsledek takzvaného objektivního experimentu, a tato ztráta objektivity měla hluboké důsledky pro hodnotu přisouzenou takzvanému subjektivnímu důkazu... Kombinací poznatků ze subjektivních zkušeností jednotlivých meditujících s poznatky pramenícími z pozorovatelných a tedy objektivnějších změn v mozku těchto meditujících, dostáváme úplnější obrázek o tělesně-mentálním stavu vyvolaného meditací....

V současnosti je široce přijímáno, že naše mysl a tělo – a tedy náš mozek – nemohou být pojímány jako izolované skutečnosti. Naše tělo a smyslový vjem jejž dostáváme, ovlivňuje skutečnost, jak myslíme a způsob jak vnímáme sebe sama i svět... Mysl má rovněž neustálý vliv na fyzickou strukturu a aktivitu mozku, ovlivňuje zapojení mozku a přizpůsobuje naše chování do jedné linie s myšlenkami, vnímáním a pocity. Skrze rozsáhlá propojení mezi naším mozkem a tělem může naše krajina mysli ovlivňovat naše fyzické tělo a zdraví.

Příroda se možná hrozí vakua, ovšem my lidé se hrozíme chaosu... Toužíme po řádu, abychom viděli ve světě smysl. Aby lidé chápali smysl svých zkušeností, rozvinuli rozličné systémy názorů, které poskytují rámec pro interpretaci přesažných zážitků, jež mohou povstat skrze meditaci. Zásadním prvkem všech těchto názorových systémů je existence Vyšší Skutečnosti nebo Bytí jež přesahuje naši každodenní tělesnou skutečnost. Odpovědi na naše existenciální otázky jsou vnímány jako přesahující rozumovou analýzu nebo pochopení a tedy nevyrůstají z kognitivních procesů jež tradičně spojujeme s analytickým myšlením levé mozkové hemisféry. Tyto odpovědi vidíme vyrůstat z čehosi, co leží nad lidským chápáním.

Mnoho duchovních tradic poskytuje hotový pohled na svět, skrze který jsou filtrovány zkušenosti jejich příslušníků. Ve všech případech byl tento pohled na svět vypracován jednotlivými mystiky, ať je to Ježíš, Buddha nebo Mohamed, jako důsledek jejich duchovních zkušeností.... Tím, že vyučovali druhé těmto světonázorům, poskytli šablonu, již mohou ostatní přijmout.

Shanida Nataraja

Úryvek z revidovaného a doplněného druhého vydání knihy 'Úžasný mozek: Neurověda a důkaz účinnosti meditace'