Mohu změnit svoji mantru?

Modlitba opakováním dané věty nebo vět byla během věků velmi dobře zavedenou praxí, např. ‚Otče náš‘, ‚Zdrávas Maria‘, ‚Sláva Otci‘ a ‚Ježíšova modlitba‘ v pravoslavné tradici. Kasián, který sbíral veškerou nauku pouštních otců a matek za čtvrtého století, doporučoval větu ze žalmů: ‚Bože shlédni a pomoz, Pane, pospěš mi pomáhat‘. První následovník svatého Františka zaslechl, jak se tento celou noc modlí ‚Deus meus et omnia‘ (Můj Bože, mé všechno). Sv. Augustin byl známý tím, že užíval větu ‚Noverim me, noverim te‘ (Kéž poznám sebe sama, abych poznal tebe). Francouzská filozofka a mystička dvacátého století Simone Weilová recitovala ‚Otče náš‘ v řečtině. Další doporučenou mantrou je aramejské slovo pro otce ‚Abba‘, ‚Pokoj‘, Kyrie Eleison a Veni Sancte Spiritus – vlastně jakákoli věta, která má pro křesťana duchovní smysl.

Při výběru mantry je však nejlepší následovat radu svého učitele. John Main dával přednost používání ‚Maranatha‘ jako mantry. Doporučoval ji ze tří důvodů: zaprvé proto, že je modlitbou v aramejštině, jazyku, kterým mluvil Ježíš. Znamená ‚Přijď, Pane‘ nebo ‚Pán přichází‘. Zadruhé proto, že je kromě modlitby Otče náš nejstarší známou křesťanskou modlitbou. (První Pavlův list Korinťanům je napsán v řečtině, a přece končí aramejským ‚maranatha‘. Dokazuje to, jak dobře byla tato modlitba známá raným křesťanům.) A zatřetí má tu výhodu, že s ní nejsou spojeny žádné asociace a tak snadno nás nezavede do myšlenek.

Hlavním důvodem užívání modlitebního slova, mantry, je vyčistit mysl od všech ostatních myšlenek a láskyplně a jednostranně ji zaměřit na Boha. Začínáme mentálním říkáním mantry, pak po chvíli si uvědomujeme, že jí nasloucháme, a po čase se úplně posuneme z mysli do srdce a mantra zní sama uprostřed našeho bytí. Tento přirozený proces by nenastal, kdybychom neustále svoji mantru měnili.

Laurence Freeman popsal účinek mantry těmito slovy:

Před časem jsem byl na koncertě. Když jsme čekali na začátek koncertu, poslouchal jsem jak orchestr začíná ladit. Byl to ten nejdisharmoničtější zvuk, jaký jsem kdy slyšel. Každý nástroj hrál podle svého, v naprosté disharmonii. Pak se stalo, že začal hrát hoboj, ten tichý malý nástroj a ostatní nástroje se naladily na jeho tón. A postupně se celá disharmonie začala zklidňovat. Pak bylo ticho a koncert začal. Zdá se mi, že mantra je v mnohém jako ten malý hoboj. Při meditaci přivádí mantra všechny části našeho bytí, jednu po druhé, k harmonii. A když jsme v harmonii, jsme hudbou Boží.“

Proto je velmi důležité, abychom zůstávali se stejnou mantrou, aby v našem bytí mohla zakořenit a mít tento harmonizující vliv.

Kim Nataraja
přel. Jindřich Kotvrda

Z archivu týdenní nauky, rok 1, dopis 20