Při mnoha příležitostech jsem zmiňovala, že naše věrná vytrvalost v disciplíně meditace vede k celkové proměně našeho pohledu na skutečnost a proměňuje naše následné jednání od zaměření na sebe (ego-centred) k zaměření na druhé (other-centred).
Mezi evangelii je Tomášovo evangelium tím, které se na tuto proměnu zaměřuje. Původně bylo považováno za ‚gnostické‘ evangelium, protože bylo také v nádobě z Nag Hammadi, nalezené v roce 1945 v Egyptě spolu s ostatními ‚gnostickými‘ spisy. Bylo vlastně svázáno spolu s Evangeliem Filipovým, jež je stále považováno za ‚gnostické‘. Z tohoto důvodu pravověrní křesťané okamžitě odmítli Tomášovo evangelium jako ‚heretické‘, vědci dnes ovšem cítí, že je více ‚apoštolské‘, než se dříve myslelo. Elaine Pagels, jíž vděčím za většinu historických informací zde uváděných, už nepovažuje Tomášovo evangelium za ‚gnostické‘. Zkoumala je ve své knize ‚Beyond Belief‘ (Neuvěřitelné). Ani dřívější arcibiskup z Canterbury Rowan Williams je nepovažuje za gnostické.
Tomášovo evangelium znovu podává Ježíšovy výroky jež tvořily část ústní tradice běžné v té době. Někteří znalci proto cítí, že nebyl jen jeden autor (nebo autoři), ale sběratel a kompilátor nejdůležitějších výroků. Polovina z nich se také nachází v evangeliích podle Marka, Matouše a Lukáše. Nepodává žádné detaily o Ježíšově životě, ani se nezmiňuje o jeho ukřižování a vzkříšení. Neříká nic o Boží podstatě. Je to velmi podobné nauce Buddhově, který se také zaměřoval na to, co bychom měli dělat spíše než na to, čemu bychom měli věřit. Tomášovo evangelium je čistě soustředěno na to, co je nezbytné, abychom byli celiství a abychom si uvědomovali, že ‚království Boží je ve vás‘ a že jste ‚dětmi Božími‘. Právě neznalost této skutečnosti a zaměření na materiální rovinu s jejími potřebami a touhami před námi tuto pravdu skrývá.
Není zřejmá doba, kdy byly tyto výroky vlastně zapsány, předpokládá se ovšem, že některé z nich jsou napsány před synoptickými evangelii. „Přestože nevíme, kde bylo Tomášovo evangelium napsáno, mnoho znalců cituje jména spojená se Sýrií a předpokládá, že vzniklo tam“ a mnohé byly napsány již v letech 50-100 po Kristu. (str 39 Beyond Belief)
Janovo evangelium bylo ve své době považováno za ‚gnostické‘ a populárnější bylo spíše Tomášovo evangelium, nicméně přijato bylo evangelium Janovo a Tomášovo vyloučeno. Elaine Pagels se snaží tuto skutečnost vysvětlit srovnáním evangelia podle Jana a podle Tomáše: „Jan pravděpodobně minimálně věděl, co Tomášovo evangelium učí, pokud neznal skutečný text. To, co ovlivnilo vědce srovnávající tato evangelia, byla právě jejich vzájemná podobnost. Například Jan i Tomáš očividně předpokládají, že čtenář již zná základní příběh od Marka a ostatních, a oba tvrdí, že jdou za tento příběh a vyjevují to, co učil Ježíš svoje učedníky v soukromí…. Jan a Tomáš předkládají podobná vyprávění o tom, co Ježíš učil v soukromí… a Ježíše označují jako Boží světlo jež vzniklo „na počátku“. Oba říkají, že toto prvotní světlo spojuje Ježíše s celým vesmírem. Obě jej charakterizují … „jako Boží světlo v lidské podobě.“ (str 39/40 Beyond Belief)
Skutečný rozdíl je tento: Jan předpokládá, že Ježíš je jediný – Bůh zjevený v lidské podobě – „Boží jednorozený syn.“ Evangelium podle Tomáše konstatuje, že Boží světlo svítí nejen v Ježíšovi, ale je jako jiskra v každém člověku, protože jsme všichni stvoření k obrazu Boha. Tomášovo evangelium nás povzbuzuje, abychom došli k ‚poznání‘ Boha intuitivně skrze pozorné naslouchání 114 návodných výroků, jež Ježíš v tomto evangeliu předkládá. Abychom duchovně rostli, doporučuje nám opustit naše navázání k materiální rovině a tak utišit svoji zaměstnanou rozumovou mysl. Jedině v tomto tichu můžeme svou intuitivní inteligencí zaslechnout ‚tichý hlásek klidu‘, svoje srdce, může vstoupit milost a uvést naši proměnu.
Důvod, proč Tomáš prohrál s Janem, je nejspíše díky tomuto důrazu spíše na osobní úsilí vedoucí s milostí k vlastní zkušenosti Boha, než na samotnou víru. Křesťanští mystikové během staletí kráčeli touto cestou naznačenou Tomášem a zdůrazňovali, že ‚obraz Boha‘ je v každém z nás a povzbuzovali nás k vědomí jeho přítomnosti skrze tichou modlitbu. Skutečnost, že Tomášovo evangelium bylo vyloučeno z kánonu může vysvětlit, proč byla meditace/kontemplace nejlépe chráněným tajemstvím křesťanství.
Kim Nataraja
přel. Jindřich Kotvrda
(Upraveno dle kapitoly o Tomášovu evangeliu v knize Cesta k srdci)