Víme, jak důležitou roli hrál pro Johna Maina v jeho zkušenosti duchovní cesty Kristus přebývající uvnitř. V knize okamžik Krista uvádí: „Plnost Božství přebývá v Kristu a Kristus přebývá v nás.“ Avšak jakou důležitost přiřadil historickému Ježíši? Ve svém úvodu do kapitoly 2 zásadní nauky Johna Maina píše Laurence Freeman: „John Main zdůrazňoval důležitost lidství Ježíše z Nazareta, jenž se probudil vůči sobě samému ve svých smrtelných omezeních, která všichni známe.... Poznával sám sebe jako Syn jenž přijímá a opětuje Otcovu lásku... Tak má jeho sebe-objev více než jen osobní význam. Je to „jednotlivé a všezahrnující probuzení“ lidského vědomí vůči svému zdroji v Bohu.“ Je velmi obtížné to rozumně přijmout, jak sám John Main vyjádřil v knize Okamžik Krista: „Pokud tato slova vezmeme tak, jak jsou, je křesťanství neuvěřitelné. Nemohli jsme uvěřit, že jsme určeni k tomu, abychom měli tak snadný přístup k Otci a k Duchu... Pouze ve zkušenosti modlitby nás může zasáhnout pravda křesťanského zjevení.“
Prvotní křesťané sdíleli pohled Johna Maina, že konečné určení lidstva je být jako Bůh, být 'zbožštěn'. Biskup Kallistos ve své kapitole o Klementu z Alexandrie v knize Journey to the Heart cituje církevního otce Ireneje z 2. století: 'Stal se tím, co jsme my, aby nás On mohl učinit tím, čím je On.' Důsledkem je, že Ježíš skrze svoji nauku a živoucí příklad upozornil své následovníky na jejich potenciál, jenž je zároveň jejich původem i současným základem jejich bytí. Jejich a naše starost 'ega' o svět, materiální skutečnost, působí zmatení a iluzi a oslepuje nás vůči této pravdě. Ježíš nás povzbuzuje ke svobodě od dominance 'ega' a vede nás k našemu 'pravému já' ve středu našeho bytí. „Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe...kdo však svůj život pro mne ztratí, nalezne ho.“ (Mt 16,25-26) Ježíšovo učení nás má probudit vůči pravdě našeho bytí a to je možné jen skrze bezprostřední zkušenost, již umožňuje modlitba. Odtud pramení důraz Johna Maina na opuštění všech myšlenek a obrazů během meditace, jež nás poutají k této rovině bytí. Podstata Ježíšova poslání nebyla v našem osvobození od hříchu, nýbrž od neznalosti pravdy o svém pravém bytí a právě ona způsobuje hřích. To je pravý význam spásy. Biskup Kallistos ve své kapitole pokračuje: „Podobně spása neznamená jen napodobovat Krista skrze morální úsilí. Naopak spása znamená, že máme podíl v životě a moci Boha. Tohle sdílení má za důsledek celkovou vnitřní proměnu.“ Laurence Freeman to shrnuje v knize Vnitřní učitel: „Vykoupení (spása) znamená celým svým bytím poznat kdo jsme a odkud pocházíme.“
Kim Nataraja