Boží Království

„Abychom Boha nalezli, musíme Boha ztratit – přinejmenším svoje primitivní představy a obrazy o Bohu“ (str 130). jak jsme ovšem viděli na příběhu mnicha v konferencích Jana Kasiána, ztratit obraz Boha je znepokojující a bolestné, a dočasně to vede k pocitu chybění Boha. „Běda mě, červu! Vzali mého Boha a teď nemám, čeho bych se držel, ani nevím, komu se klanět a koho oslovovat!“ Na naší cestě kontemplativní modlitby „se pomalu vyjasňuje, že ztráta obrazu je předpokladem pro nalezení originálu.“ Když jsme opustili obrazy a představy, zakoušíme Boha v tichu modlitby a uvědomujeme si Jeho Přítomnost, Boží Království.

Slovo 'Království' se zmiňuje právě na počátku Markova evangelia (1,15) ve výroku, který mnozí považují za jádro Ježíšovy nauky: 'Naplnil se čas, přišlo k Vám Boží království, obraťte se věřte evangeliu.' Jako v celé Ježíšově nauce, se projasní opravdový smysl jedině skrze intuitivní, zkušenostní pochopení. Přece jsou ale použitá slova pomocí. Slovo užité pro 'čas' není 'chronos', chronologický čas, nýbrž 'kairos', Boží čas, tedy bezčasovost, odkazující na skutečnost mimo náš čas a prostor. Tato skutečnost je rozprostřena 've vás a mezi vámi', viz Lk 17,21. Tak chápe většina znalců slova 've vás,' jež zdůrazňují skutečnost, že Království není v jednom zvláštním místě, ale že je Božskou, vším prostupující Realitou Boha. A navíc, dnes chápeme toto slovo jako pokrytí se hanbou v 'žínici a popelu', originální smysl slova ovšem znamená 'znovu zavěsit svoji mysl', což je výsledkem tiché modlitby. Když odsuneme závěs od obyčejné skutečnosti k poslední skutečnosti, vidíme jasně a zakoušíme Království. Pak opravdu poznáváme, co znamená 'radostná zvěst', kterou nám Ježíš přinesl.

Ježíš věděl, že bychom měli těžkosti s pochopením, co myslel Královstvím, protože koncept království je obtížné zachytit do slov, stejně jako Boha. Proto se Ježíš snaží vysvětlit to, co míní, skrze podobenství. Čtyři se zabývají právě 'Královstvím'. Všechna čtyři jsou vložena do tří synoptických evangelií, nikoli do Janova evangelia. Dvě z nich – 'hořčičné zrnko' a 'kvas' – (Mt 13,31-34) ukazují důležitost Království. 'Kvas' zdůrazňuje, že je v nás podstatným prvkem. Bez 'kvasu' by těsto nenakynulo, aby se stalo chlebem, a lidská bytost nedoroste k 'plnému životu' bez vnitřního kvasu Božího Království. 'Hořčičné zrnko' zdůrazňuje jeho moc a rozsah, který zahrnuje veškeré stvoření. 'Ukrytý poklad' a 'perla' (Mt 13,44-47) ukazují, že se nic neděje samo. Abychom si v sobě uvědomovali Království, musíme být aktivní. Aby se uskutečnila jeho nevyčíslitelná hodnota, cosi se od nás očekává.

Nejdůležitější prvek Království vyzdvihuje Laurence Freeman: „Království odkazuje k Božímu životu skrze vztah k sobě a ke druhým... (je) to neoddělitelně zapojeno do vztahu a vzájemné závislosti.... Náš osobní vztah s Bohem je uchováván v rodině všech bytostí. Bůh je základem všeho bytí.“ (str 131/133).

Kim Nataraja
přeložil Jindřich Kotvrda