Úterý 5. týdne doby postní

Paradox je portálem k pravdě.

To může zní mělce. Paradox může být rozmělněn v něco, co je jen matoucí, kdy opravdu netrpíme nešikovné rozpory života, hořká zklamání, zrazení nadějí, hurikány egoismu, džungle iluzí a bažiny nepochopení, které nás oddělují od ostatních po desetiletí. Spíš je obcházíme, než abychom skrze ně prošli. Projití je podstupováno.

Paradox (jak Tao a Evangelium společně dosvědčují každým posvátným textem, který se zrodil z lidského ducha) je prostě víc než jen nedostat co chceme, nebo být poražen. Není to nakonec o nic méně než vše, o nic méně než Kříž.

Během několika dní, očištění mysli a srdce, které v nás koná půst (ať už do jakékoli úrovně) bude otestováno způsobem, kdy převyprávíme příběh posledních Ježíšových dní a hodin. To zabírá neúměrně prostoru v jeho biografii, protože ty vyždímají a destilují z nejsušších kamenů, smysl jeho slov a samu jeho povahu. Jeho příběh je tím kým je: uchem jehly.

V Netflixu (který v mnoho světech zaujal místo románů) je menu, výběr filmů a seriálů, které jste viděli dříve, a které byste mohli shlédnout znovu. Ve světě neúnavné novoty, je to spíš uklidňující, než že by to byl objev světového rozměru v oblasti marketingu, který rozpoznal hlubokou lidskou potřebu po známosti a opakování.

Jak řekl vnímavý Oskar Wilde: “Pokud si člověk nemůže znovu a znovu vychutnávat čtení knihy, pak nemá vůbec cenu číst.” Portál paradoxu je vzácně rozpoznán při prvním střetnutí, a pokud ano, často je rychle zamítnut. Potřebuje mnoho dalších návštěv než může čelit plnému požadavku na realitu.

Opakování spaluje odpad rozptýlení. V meditaci, stejně jako v každé jiné formě věrné lásky, se učíme do činnosti vkládat celé své já. Pak z toho zase musíme celé své já vyjmout. Dokonce se musíme vzdát i myšlenky na to, že je to “má činnost” nebo že mi to přinese výhody. Poté co jsme vše investovali, a pak se všeho vzdali, to co zbylo je naše pravé já, autentická činnost, nové stvoření.
To je to, co dělá dobrý příběh dobrým, takovým, který nebude zapomenut, protože ho začneme milovat tak, jak miluje dítě.