Pondělí v druhém týdnu postní doby

Lukáš 1, 26-28

„Hle, jsem služebnice Páně. Ať se mi stane podle tvého slova!“ Tehdy od ní anděl odešel.

Pro ty, kteří rádi plánují dopředu, do Vánoc zbývá devět měsíců měřeno od tohoto okamžiku, ve kterém oslavujeme Zvěstování – skrytý okamžik, ve kterém Slovo začalo být tělem. Je důležitý pro každého, věřícího i nevěřícího. Pro nevěřící potvrzuje skutečnost, že pravda v nás roste integrovaně. Pravda je více než myšlenka. Pro méně početnou skupinu věřících signalizuje novou éru v lidských záležitostech, kdy transcendentní Zdroj materiálního světa se s ním spojuje v osobě, skrze osobu a jako osoba, kterou její rodiče nazývali Ježíš. Zdroj všeho, co existuje, který jednoduše řekne ‚JÁ JSEM‘, je v této události zjeven a zároveň skryt. Tento zdroj nemůžeme pravdivě nazývat On, Ona nebo Ono, ale pouze JÁ JSEM.

Andělé přicházejí a odcházejí. Bible je často nevidí jenom jako posly sdělení v doslovném slova smyslu. Svět je plný sdělení, která obsahují smysl (spojitost s něčím větším), pokud si dopřejeme čas, abychom tomu naslouchali a porozuměli. A navíc, Bible také občas posla ztotožňuje s někým, kdo sdělení přímo posílá. Je to podobné v kvantové fyzice, kde se potlačují hranice mezi obvyklými dualitami. Mohou se tvořit a přetvářet podle charakteru našeho pozorovacího stanoviště. Objektivnost tak na sebe bere nové a hravější významy. Předsudky a upjatost poleví a vynoří se nový způsob vidění světa a interakce s ním. Zvěstování ukazuje, že toto se opravdu děje. Postní doba nám pomáhá tomu porozumět a poskytuje nám k tomu optimální odstup a správnou ohniskovou vzdálenost, abychom viděli, jak to ovlivňuje náš každodenní život.

Stejně jako atomové částice oddělené velkými vzdálenostmi a přesto fungující jako celek, může se nám i toto zdát trochu zvláštní. Včera jsem se procházel v okolí opatství Bonnevaux a byl jsem zasažen a pohnut tím, jak se změnilo, jednoduše ale krásně, pomocí obrovské dovednosti a velkého úsilí, a přesto vytvářelo pocit „tak akorát“, který hluboce uspokojuje duši. Přemýšlel jsem o devíti stech letech, které uplynuly od té doby, kdy sem přišla první komunita, aby ‚hledala v pravdě Boha‘ a milovala svět tím, že jeden miluje druhého. A měl jsem zvláštní pocit, že samo Bonnevaux je vděčné za to, že bylo zachráněno.

Myslel jsem na slova Izaiáše: Kdo vzejdou z tebe, zbudují dávné sutiny;
základy minulých pokolení znovu vystavíš. Budou tě nazývat stavitelem zbořenin a obnovitelem cest, aby se dalo žít. (58, 12)

Tak jako je Postní doba časem obnovy duchovních základů, je význam tohoto svátku postupné obnovování lidskosti. Je to jiná cesta, jak vidět věci – možná je někdy na čase bořit a začít od začátku, ale hlubší pravdou je kontinuita věcí, odhalená při sledování času, který znovu buduje a obnovuje.

Laurence Freeman, OSB