Sobota 5. postního týdne

V mýtu o králi Rybářovi, je řečeno Parsifalovi, mladému knížecímu učedníku, že dobrá knížata by měla mluvit jen málo a ptát se jen na důležité otázky. Protože tuto instrukci následuje nemoudře, promarní velkou příležitost zeptat se zmrzačeného krále, kdo je strážcem Grálu. Měl se zraněného krále zeptat proč trpí a proč se jeho království stalo neplodným úhorem. Parsifal stráví léta čekáním na svoji druhou příležitost. Po dlouhém putování se setká s králem sedícím ve zmrzlé krajině a rybařícím, dívaje se na odraz jeho roucha ve stojaté vodě. Opuštěný v neplodném světě vlastní výroby se jeho zranění nehojí a jeho nemoc prosakuje do celého jeho království.

Tentokrát se nyní moudřejší Parsifal ptá, co je to Grál a k čemu slouží? Smrtelné očarování spočívající na králi a zemi se prolomí, a zdraví i životní síla se vrátí.

Když se tady v Bonnevaux připravujeme na vstup do Svatého týdne, budeme přijímat putující knížata a dámy na duchovní obnovu, k zamyšlení nad tajemstvími umučení a vzkříšení. Postní doba (a jednota, kterou nás naučila cítit s utrpením Ukrajiny a lidským utrpením kdekoli) tak dochází ke svému naplněnému cíli.

Tento starý mýtus je klíčem pomáhajícím nám pochopit, co bude znovuprožívat křesťanský svět. Duchovní obnova bude také online, tak se k nám můžete připojit v oblaku (cloud) na internetu a stejně tak v oblaku nevědění.

Snad prvním darem toho příběhu jako klíče k velikonočním tajemstvím je jeho důraz na výkupnou otázku. Parsifal má jako úděl uzdravit krále (později se ukáže, že to je jeho vlastní strýc) a tak obnovit zeleň země. Avšak jeho úkol není naplněn ani pasívním mlčením ani pouhou aktivitou, nýbrž náhledem.

Tato moudrost se uvolňuje otázkou, která sama osobě není zrozena pouze zvědavostí. Není povrchní. Je to pátrání srdce po pravdě – a tak je nesobecká, nasměrovaná ke druhému. Kříž je velký otazník visící nad světem. Jeho význam nelze dát do slov. Co ale když se pokorně ptáme, pro koho je? Snad pak uvidíme vzkříšení jako velký vykřičník zjevující život a účel všeho.

Laurence Freeman

přel. Jindřich Kotvrda