Pátek 4. týdne doby postní

Evangelium: Mt 1: 16, 18-21, 24: “Její manžel Josef byl spravedlivý muž“

Einstein řekl, že pozorujeme jen to, co nám naše teorie dovolí vidět. Jsme plni slepých míst, i když se můžeme ostře zaměřit na část toho, co je před námi. Výzkum vnímání ukazuje, že zcela nové, neočekávané jevy mohou být zcela vytěsněny a to i z vědomí celé skupiny, protože mozek neví, jak se s nimi vypořádat. Co nevíme, prostě nevíme, a kdybychom věděli, co nevíme, věděli bychom všechno. Žijeme tedy se svými omezeními

Dnes je svátek svatého Josefa, tesaře, manžela Marie, patrona dělníků. Obvykle je v našem slepém úhlu, když čteme první část evangelijního příběhu, po kterém úplně zmizí. Avšak v těch několika slovech, která popisují jeho rozhodnutí nenechat svou těhotnou snoubenku v hanbě, nalezl mytickou nesmrtelnost, nesčetná posvátná místa, spekulativní životopisy a nedávno i jméno v římském kánonu mše svaté.

Bylo by těžké nemít rád svatého Josefa, i když má vedlejší roli. Není žádnou hvězdou. Je jako dělník, který přijde opravit něco ve vašem domě, co vám způsobilo spoustu nepříjemností a co jste si sami nedokázali spravit. Jeho vynikající znalosti a dovednosti mu dodávají nádech nadpřirozena. Po vyhodnocení a rozhodnutí, co je potřeba, odvede práci sám a v tichosti. Jedná skromně a odpluje pryč jako anděl, který doručil své poselství a bez okolků přijme vaše hojné díky. Model dobré práce, kterou bychom rádi napodobili v jakékoliv práci (pravděpodobně méně užitečné), kterou děláme.

Dobrý řemeslník či řemeslnice si zaslouží svůj honorář a respekt za to, co dělají. Připomíná nám, že vše, co musíme konat, je to, k čemu jsme určeni, a rovněž to dělat bez chamtivosti a egoistické touhy po souhlasu. Dobře odvedená práce je sama o sobě odměnou a přináší užitek ostatním. Josef řešil problémy - kde se usadit v Betlémě, návštěva tří králů, spěšný útěk do exilu, návrat do Nazaretu a podnikání, které zabezpečí rodinu. V jednom překladu říká Kassián meditujícímu "Pánův modlitebník" (Lord’s beadsman), což znamenalo prostého mnich, jehož úkolem bylo odříkávat modlitby, říkat své korálky (beads). Opakování mantry je dobrou činností. Stejně jako manuální práce zahrnuje celou osobu, tělo i mysl. Nehladí ego, vlastně právě naopak. Samo o sobě je odměnou.

Na tu dobu by to bylo kulturně divné, kdyby Marie byla tesařem a Josef v domácnosti. Ale dnes jsou genderové role flexibilnější a umožňují mužům i ženám dělat práci, pro kterou jsou nejvhodnější. Manžel ctižádostivé, mocné a úspěšné ženy mi řekl, že on a děti vždy dávali přednost tomu, aby byl tím, kdo řídí domácnost a rodinu, protože to dělal lépe než ona. Konsorcia žen v mocenských pozicích, se kterými jsem se setkal, mě upoutaly svým osobním začleněním a jistotou v mužskou podpůrnou roli, která bývá stereotypně přiřazovaná manželkám.

Záleží jen na tom, abychom si uvědomili, co máme dělat, a měli odvahu to dělat z celého srdce. Všichni máme kulturní slepotu a marnivost, se kterou se musíme vypořádat. Ale meditace je způsob, jak je odstranit a pomoci nám vidět, co máme před očima.

S láskou
Laurence