Čtvrtek 1.týdne doby postní

Dnešní evangelium je Mt 7:7-12 “Proste, a bude vám dáno…”

Dnešní evangelium je příkladem toho, jak nečíst i jak číst Písmo svaté – a vlastně i život.

Ve Spojeném království, které má nesmírně úspěšný a rychlý program očkování, jsou zprávy plné „jak brzy se lze vrátit k normálu?“. Když počet případů klesá, objevují se výzvy k záchraně ekonomiky a znovuotevření. Když se počet nemocných prudce zvýší, někdo je obviněn, že se otevřely příliš brzy. Vlády, které mají rády, když je má každý rád, se schovávají za „vědu“. Pozor na to, co si přejete, protože se vám to může splnit a nemusí se vám to líbit.

Dnešní evangelium otvírá Ježíšovo ujištění, že když poprosíme, dostaneme. Každý, kdo zaklepe, tomu bude otevřeno a každý, kdo bude hledat, najde. To by se dalo vykládat stejně krátkodobě a netrpělivě, jako kdyby vlády otevřely restaurace a hotely příliš brzy. Je jasné, že chtít cokoliv, není jako třít kouzelnou lampu a něco si přát. "Kéž by to tak bylo," mohli bychom říct. Kdyby však modlitba byla splněním takového přání, stal by se život smrtícím, ale jiným způsobem - smrtící nudou; a naše lidskost by se snížila na úroveň konzumenta s nekonečným kreditem, jehož nenaplněný život by byl plněním tužeb. Kdyby to Ježíš takto myslel a kdyby to, o co žádáme, znamenalo okamžité uspokojení, brzy bychom žádali o odstranění tohoto velkého požehnání. Toužili bychom po utrpení zdravějšího druhu.

V posledních slovech pasáže je hlubší vhled do tajemství života. Ježíš provádí srovnání mezi dobrým rodičem a Bohem. Když dítě požádá rodiče o chleba, dá mu snad rodič jedovatého hada? "Stejně jako tvůj Otec v nebi dává dobré věci těm, kteří ho prosí."

Znamená to prosit, ale ne o něco konkrétního. Prosit, ale z místa, kde fantazie nekoliduje s čirou touhou. Hledejte, ale spíš uvnitř než venku. Hledejte, aniž byste si představovali, co hledáte. Klepejte na dveře, které se nedají otevřít a čekejte na další způsob, jak se dostat dovnitř. Klepejte na obě strany dveří.

Končí to zlatým pravidlem, které lze nalézt ve všech tradicích moudrosti, je to univerzální klíč do reality. A musíme to udělat, chceme-li být schopni přijímat, nacházet a otevírat dveře: Chovejte s k ostatním tak, jak byste chtěli, aby se oni chovali k vám.

S láskou
Laurence