Pátek v pátém týdnu postní doby

Jan 10, 31-42

… i kdybyste nevěřili mně, věřte těm skutkům (, které dělám.)

O jaké skutky jde – tehdy a nyní?

Poté, co svatý Antonín meditoval dvacet let o samotě na poušti, přišli k němu jeho přátelé a očekávali, že bude již mrtvý nebo pomatený. Místo toho jej našli fyzicky a psychicky rozzářeného, zdravého a racionálního. Po zbytek svého života uzdravoval nemocné, utěšoval smutné a smiřoval rozdělené. To není špatný způsob, jak pochopit, co znamená dobrá práce a co činí život smysluplným. Ale tyto skutky jsou výrazem hlubšího stavu bytí. Kdo se jej dotkne v sobě a zůstane v něm získává schopnost změnit mysl jiných – obrátit je ke stejné hloubce v nich samých. Nezáleží na tom, jestli dané osobě ‚věříte‘ nebo ne. Jinak řečeno, vaše mínění o ní je méně důležité, než to, že se vás dotkla a že, skrze ní, jste jí byl změněn. Věříte-li tomu, co vidíte, je to ta práce, která umožní pochopit osobu, která je za ní.

Toto v sobě zahrnuje určitý druh vůdcovství. Není to vůdcovství definované výsledky a úspěchem nebo charismatickou přesvědčivostí. Je to ale vůdcovství, které odkrývá skrytou dimenzi dobra jak uvnitř nás, tak i v nitru lidských vztahů. Je to znepokojující a skutečně revoluční, protože tolik našich předpokladů o nás i o druhých je vytvářeno na základě velkého podcenění naší základní dobroty. Často je to ještě horší, protože máme nízké mínění o sobě a základní nedůvěru k druhým.

Vladařský dvůr je zkažený, pole jsou zarostlá plevelem, sýpky prázdné; přesto existují ti, kteří se luxusně oblékají a mají meče po boku, kteří jsou plni jídla a pití a mají velká vlastnictví. Říká se tomu vůdcovství v loupení. Je to opravdu daleko od Cesty. (Tao te ťing, LIII).

Společensky destabilizující dopad velkého rozdílu bohatství ve společnosti je stále zřetelnější. Bylo by možné říct, že Brexit je v přímém vztahu k téměř čtyřem miliónům dětí ve Velké Británii, které žijí v chudobě? Když psal Lao-c‘ v šestém století př.n.l., společenská očekávání byla velmi rozdílná od těch dnešních, ale vhled moudrých lidí do základního dobra byl stejný. Tento vhled s sebou přináší rozhořčení a hluboký smutek proroka, který vidí, jak moc si umíme nalhávat a jak nemilosrdně a nespravedlivě můžeme v tomto sebeklamu jednat.

Mystický význam Velikonoc, na které se připravujeme téměř šest týdnů, nemůžeme oddělit od vynaložené práce. Nejde v první řadě o víru, ale především o zkušenost. Víra roste ze zkušenosti. Býti zasažen Vzkříšením znamená vrátit se zpět do života s novým viděním a s radikálním zpochybněním našich hodnot.

Bohužel, pokud si myslíme, že tištěný průvodce je už výletem, může to nastat pouze tím, že si projdeme celý proces porozumění, který vede ke Vzkříšení. Utrpení a konečné ztrátě se nakonec nelze vyhnout. A to celé je dobrá zpráva.

Laurence Freeman, OSB