Sobota po Popeleční středě

Písmo nás zve k formální interpretaci, nikoli k doslovné. Ta doslovná je snadná, protože vše ukazuje dvourozměrně. Správný a špatný - to jsou dva nejpopulárnější rozměry pro lidi jejichž náboženství je spíš firewallem proti Bohu než cestou k jeho chvále. Nakonec v dvourozměrné realitě nepotřebujete ani Boha, pouze písmo a člověkem vytvořená pravidla vymyšlená tak, aby definovaly a bránily vaše interpretace. Avšak pak tato čtyřicetidenní cesta „rozčesává“ toto náboženství na části, takže nechá uniknout transcendenci.

Pak ho ďábel vezme na velmi vysokou horu, ukáže mu všechna království světa i jejich slávu a řekne mu: „Toto všechno ti dám, padneš-li přede mnou a budeš se mi klanět.“ Tu mu Ježíš odpoví: „Jdi z cesty, satane; neboť je psáno: ‚Hospodinu, Bohu svému, se budeš klanět a jeho jediného uctívat.‘“ V té chvíli ho ďábel opustil, a hle, andělé přistoupili a obsluhovali ho.

Třetí pokušení je opravdu velké. Ani chtivost či marnivost, ale holý egoismus. V politických termínech je toto rozdílem mezi společností vystavěné na sobě sloužící korupci, nebo na systému čestnosti, či na systému, který se točí kolem demagogie jejíž narcismus okouzluje či hrbí jakékoli ego, které je slabší než ono. Je to surové ego, tajně zraněné (stejně jako jakýkoli násilník), vystaveno záblesku zla, které je o to děsivější, že je z jednoho úhlu komické.

Meditace je cestou čtyřiceti dní v poušti, která nás pevně umisťuje v takovém úhlu, ze kterého můžeme vidět naprostou bezduchost ega. Pak se může stát něco dojemného a naprosto láskyplného. Temné satanistické ego se rozdrolí, a dobří andělé jsou uvolněni. Už nadále nejsou na pospas vykrystalizovaným silám sebestřednosti. Pobíhají uvolněni okolo, a hledají, co dobrého by mohli udělat, utěšit zarmoucené, naslouchat lidem, naplnit hladová ústa a osamělé duše přivést do komunity.

Pokud uvidíte, že se dějí tyto věci, kdekoli v každodenním životě (malý čin laskavosti v metru, úsměv při očekávání upřeného pohledu, další druhá šance), máte pocit, že vidíte sílu v akci. Je větší než viditelní zprostředkovatelé, kteří tyto činy uskutečňují. Přesto tu není žádný viditelný posel (význam slova „angelos“ je posel). Je tu pouze základní, trvalé poselství lidské laskavosti předané od jedné osoby k druhé.

Tedy ďábel ho opustil, aby se vrátil později, jak v evangeliu zlověstně naznačuje sv. Lukáš. Ale než se to stane… známe zkoušky, před kterými bychom měli být na pozoru v následujících dnech.