Čtvrtek po Popeleční středě

Lukáš 9: 22-25: kdo by chtěl zachránit svůj život, ten o něj přijde

Anglický básník George Herbert byl nazýván básníkem vnitřního počasí. Tím, že byl Angličan, mohl mluvit o počasí a být jemně sladěný s jeho menšími či většími změnami. "Po tolika úmrtích žiji a píšu / ještě jednou cítím vůni rosy a deště / a vychutnávám si veršování…"

Pět našich smyslů a fyzický život jsou složitě tkané do našich duchovních ročních období. Pokud je náš duchovní život zahalen negativním stavem mysli nebo opakujícími se šablonami, které nás drží v egocentrismu, naše smysly také ztratí svoji ostrost. Cítíme se mdlí, depresivní a nesvázaní se světem a všemi jeho vztahy, ve kterých žijeme a dýcháme. Ale pokud jsme duchovně bdělí, naše smysly dokážou sbírat vitalitu života a můžeme cítit, vidět, dotýkat se, slyšet a chutnat - ať už je to úchvatné nebo nechutné, alespoň to budeme cítit plně takové, jaké to je. Smyslová část našeho vědomí potřebuje tu duchovní a duchovní část zase tu smyslovou. Když jsou vyvážené, spojí se a tvoří jeden dokonalý jazyk a my zažíváme celistvost.

Tedy s průběhem Postní doby, zvažme ty dvě praktiky, které jsem včera popsal, ve světle toho co vnímáte. Nebuďte příliš koncepční, příliš idealizovaní co se jich týče. Každý den můžete zhodnotit, jak se vám to dařilo, ale spíše s nadhledem a humorem než s kritickým postojem.

Ranní a večerní meditace upraví všechno tak, že to bude přirozené a spontánní. Je to o tom, jak cele ztratit sebe samého a to vám pomůže nalézt sebe ve své celistvosti. Nemusíte neustále hledět pod kapotu auta, abyste prověřili motor. Budete cítit, že to auto (trochu jako ego) pracuje správně a dostane vás tam, kam se chystáte.

S láskou 

Laurence Freeman

Anglický zdroj: http://1url.cz/cI4q