pondělí 5. postního týdne

Včera jsem končil výrokem, že pozvedání úrovně lidského uvědomění je společnou odpovědností jak všech tradicí moudrosti, tak i každého z nás osobně. Individuálně možná necítíme, že bychom mohli hodně přispět ve smyslu moudrosti a může to být jednotlivě i pravda. Avšak, jak říkají slogany supermarketových řetězců svým zákazníkům, ‚každá troška se počítá‘.

Týden po inspirativním globálním online setkání naší světové komunity s Ukrajinskými meditujícími, mnoho z nás uvažovalo nad tím, co znamená účastnit se, sdílet se a spolupracovat jedni s druhými. Byla to vakcína proti viru individualistické izolace, který se v naší materialistické kultuře šíří. Všichni jsme to cítili, ale je svým způsobem těžké to dát do slov.

Pár let po vzkříšení se přel Pavel z Tarsu, s Petrem, Jakubem a ostatními vůdci Ježíšova hnutí v Jeruzalémě o tom, kdo má povolený přístup do jejich společenství. Disputace pak přišla k tomuto: musíš být Židem, abys patřil do tohoto hnutí? Archetypálně to byl zápas mezi univerzalismem a separatismem. A konečně, převládla prostornější a začleňující mysl Krista.

Aby vzniklo znamení této zahrnující jednoty dvou pohledů, že Kristus je dostatečně velký, aby začlenil každého, souhlasil Pavel se sbírkou peněz pro trpící následovníky Ježíše v Jeruzalémě. To se stalo důležitou součástí Pavlova poslání. Byl vybrán velký peněžní obnos od pohano-křesťanských společenství na jejich Židovské bratry a sestry. Byly to jen peníze, avšak také silné, svátostné znamení lásky.

Po meditačním čase a sdílení s Ukrajinci minulý týden, jsme lidem připomněli potřeby Ukrajinských uprchlíků, kteří utíkají před okupačními silami. Albert a Marie, naši koordinátoři na Ukrajině, pomáhají uprchlíkům proudícím do Lvova. Včera jsem od naší Honkongské komunity slyšel, že za méně než tři dny vybrali více než 30 tisíc euro k podpoře tohoto díla plynoucího ze zdrojů kontemplace. Tento dar je svátostí lásky a jednoty. Je příkladem, jak společenství kolem WCCM ukazují různými způsoby štědrost a vděčný úžas, který pociťují při poznání, že jsme jedno – poznatek, který je plodem naší každodenní společné meditace.

Laurence Freeman

přel. Jindřich Kotvrda