Ve své knize Jesus, the Teacher Within (Ježíš, vnitřní učitel), Laurence Freeman konstatuje: „Království je svoboda ode vší vnitřní i vnější nadvlády: 'slavná svoboda dětí Božích'. Je to Boží moc volně plynoucí do všech lidských dimenzí – sociální i osobní. Je to naplnění jednotlivce jak v jeho jedinečnosti, tak i jako součást celku neoddělitelného ode všech ostatních jednotlivců. Je to konec tragédií odcizování a izolace, dvou nejsilnějších příčin utrpení a lidské nelidskosti.“ Když tohle čteme, mohli bychom si myslet, že je to stav zakoušený pouze světci, nikoli přístupný pro mne a tebe. A přece, jak uvidíme, když jsme byli velmi mladí, již jsme v tomto stavu žili.
Bůh nám dal vše, co potřebujeme ke své existenci na této zemi, nejen k přežití, ale také k obnovenému spojení s Božstvím, z nějž jsme vyšli. Náš mozek je nádherným nástrojem k této činnosti, k naladění na rozdílné úrovně vědomí, rozdílné zkušenosti jež nás obklopují. Dr Shanida Nataraja ve své knize 'The Blissful Brain (Báječný mozek)' vysvětluje, že jsou zde dvě poloviny našeho mozku a popisuje jejich funkce následovně: „Levá strana mozku má svoje centrum – ego – interpretující smyslové vjemy, emoční a intelektuální podněty přicházející z vnějšího světa a užívá jazyk, logiku a analytické schopnosti, aby v nich našlo smysl. Hlavním cílem je chránit nás ode všeho, co by mohlo ovlivňovat naši schopnost přežít v tomto světě jako osamělý jednotlivec. Bude naprosto ignorovat vše, co nezapadá do této matrice přežití. Pravá strana mozku má také svoje centrum – já – které vidí celkový obraz. Je to překlenující vědomí, které zahrnuje i ego. Vidí jednotlivce v souvislostech plně propojeného celku, včetně celého lidstva a stvoření – tak, jak je objímáno Božstvím. Má také smysly, vnitřní smysly intuice a tvořivé představivosti. Díky svému všezahrnujícímu pohledu zahrnujícímu i emoce, přidává pravá strana mozku do obrazu kresleného egem empatii, soucit, péči o přežití ostatních i stvoření – je to zdroj našeho duchovního bytí a našeho spojení s Božským.“
Fakt, že máme vrozenou schopnost spojit se se svým Zdrojem, je dokázán neurovědeckým výzkumem mozkových vln. Ten ukázal, že děti do dvou let věku stále žijí hlavně ve svém pravém mozku, což dokazuje dominantní přítomnost alfa vln. Odtud pochází empatie, láska, soucit a živá, tvořivá představivost charakteristická pro dítě. Proto je velmi malé dítě ještě nerozděleno, v kontaktu s celkem, je stále spojeno s Bohem, stále žije v Království. V obyčejném vědomí dospělého převažují vlny beta levé části mozku. Všichni to pociťujeme jako neustálé víření myšlenek zaměstnávajících naši mysl. Přepnutí z vidění světa pravou částí mozku do levé se děje postupně mezi druhým a pátým rokem věku. Od té doby pak společnost a výchova zdůrazňují způsob bytí levé části mozku a pravá část není povzbuzována.
Toto spojení se ovšem nikdy nepřetrhne, nýbrž se jen více či méně odpojí. A přece máme schopnost je znovu propojit, protože je to přirozená, Bohem darovaná součást naší lidské přirozenosti. Vlastně nás k tomu Ježíš povzbuzuje: „...jestliže se neobrátíte a nebudete jako děti, nevejdete do království nebeského.“ Mt 18,3
Shanida také zdůrazňuje roli meditace při tomto znovu spojení s naším širším vědomím: meditace nás díky své jednosměrně zaměřené pozornosti na mantru přepíná ze způsobu bytí levé části mozku do způsobu bytí pravé části mozku. Pro některé z nás tento přepínač časem docela zrezivěl, ale pro děti zůstává přístup snadný. Proto se cítí v meditaci jako ryba ve vodě.
Samozřejmě musíme být schopni se postarat o vlastní přežití, stejně jako o přežití druhých. Potřebujeme obě strany mozku. Jsou možná rozdílné, ale rozhodně se doplňují. Jejich spolupráce je pro náš blahobyt a pocit harmonie a rovnováhy zásadní. Dodává to význam životu, který bohužel často chybí, pokud žijeme pouze v levé části mozku. I zde pomáhá meditace. Povzbuzuje růst v propojení mezi oběma polovinami mozku. Takto usnadňuje lehkost přepnutí z jednoho způsobu žití do druhého. Tím, že láskyplně a věrně opakujeme svoje slovo, ukončujeme „tragédie odcizení a izolace“ a umožňujeme svůj vstup do Království.
Kim Nataraja
přel. Jindřich Kotvrda
z archívu týdenní nauky, rok 3, dopis 29