Hluboce zakódované zakoušení vyšších stavů vědomí

Sledovali jsme úlohu jakou hraje pozornost při uvědomování si, kým opravdu jsme. Je zde ještě jiný proces uváděný do pohybu věnováním pozornosti. Části našeho mozku jsou aktivovány/deaktivovány a umožňují nové a pravdivější vnímání Skutečnosti. Dr Shanida Nataraja vysvětluje ve své knize ‚Úžasný mozek‘ - Neurověda a důkaz síly meditace‘:

„Nedávný výzkum ukázal řetěz procesů v lidském mozku, který zprostředkovává náš přístup do vyšších stavů uvědomění. Sled je tento: Pre-frontální kůra v našem mozku se zabývá myšlenkami, obrazy a denním sněním, a také pozorností. Zaměřením naší mysli v jednom směru, například na mantru, povzbuzujeme zvýšenou aktivitu v těchto buňkách pozornosti. Když se naše zaměření prohlubuje, aktivita v buňkách podílejících se na myšlenkách a obrazech zase významně poklesne. Odráží se to ve zmenšování beta vln, našich myslících vln - ‚egové‘, části našeho uvědomění. Déletrvající pozornost v jednom směru také aktivuje buňky temporálního laloku a zvýšená aktivita tam spouští zase změny v limbickém systému, oblasti emoční reakce, a umožňuje přepnutí ze sympatického nervového systému (útěk nebo boj) do parasympatického nervového systému (odpočinek a uvolnění), ‚reakce uvolnění‘. Emoce strachu vyjádřená v silné reakci zaměřené na přežití ‚útěk nebo boj,‘ se mění na reakci přijetí, uvolnění a klidu, reakci ‚uvolnění.‘ Tyto změny se odrážejí v nárůstu vln alfa a theta.“

To je však pouze počátek. Když se meditace stává ještě hlubší, prohlubuje se i ‚relaxační odpověď‘. Toto prohloubení má zase řetězový efekt, který končí ve snížené aktivitě v parietální kůře, oblasti mozku spojené s orientací v čase a prostoru a vytvářením hranic: já/ne-já, a svět protikladů – tedy vlastnosti ‚ego‘. Tento pokles aktivity je zase odrážen ve zmenšování těchto schopností, a vysvětluje, proč je zde pocit rozpouštění a sjednocování protikladů naší oddělené identity – a času a prostoru.

V lidech je tedy nejen hluboce zakódováno zakoušení obyčejné skutečnosti, ale je v nich také hluboce zakódováno zakoušení vyšších stavů uvědomění.“

Věnováním pozornosti jsme přepnuli svůj mozek do jiného způsobu vnímání skutečnosti. Náš mozek je nádherným Bohem darovaným přijímačem, který nám dovoluje přepínat mezi různými způsoby pozornosti a umožňuje nám přístup do různých rovin skutečnosti.Naše láskyplná pozornost zaměřená na naše modlitební slovo nám tedy dovoluje naladit se do Boží Skutečnosti, kterou je Láska. Ztrácíme svůj pocit oddělení a izolace, který nám dává čisté žití z levého mozku, domova našeho ‚ego‘. Dovoluje nám Ježíšovými slovy ‚zanechat svoje já za sebou‘. Pak si uvědomujeme svoje propojení s ostatními a s milující Božskou Skutečností a poznáváme, že jsme vpravdě ‚Dětmi Boha‘. Právě toto proměňující uvědomění je důsledkem meditace jako duchovní disciplíny.

Kim Nataraja
přel. Jindřich Kotvrda
z archívu týdenní nauky, rok 2, dopis 33