Možnost spojení ‚já‘ s Nejvyšší skutečností je zřetelně vyjádřena ve ‚věčné filozofii‘*, která popisuje společný základ všech velkých světových náboženství a tradic moudrosti. Je důležité si pamatovat, že to společné, které tato filozofie zdůrazňuje, se zakládá v aktuální praktické duchovní zkušenosti, a nikoli v teologickém či náboženském dogmatu. Je to lidská možnost neurčovaná kulturou: „Když lidská mysl dosáhne jistého bodu zkušenosti, dochází téhož pochopení, a právě ono utváří věčnou filozofii.“ (P Bede Griffiths OSB)
‚Věčná filozofie‘ sebevědomě konstatuje, že existuje Nejvyšší skutečnost, která je současně všeobecně obsažena ve stvoření, avšak je i přesahuje. Skutečnost, kterou můžeme pojmout smysly je obsažena a podporována touto všepronikající Skutečností. Zásadní vlastnost této Vyšší Skutečnosti je, že nemůže být dosažena smysly nebo rozumovou myslí: nemůže být jasně vyjádřena myšlenkami nebo obrazy, je neproniknutelná a nevyslovitelná. A přece, v hlubším věčném ‚já‘ lidské bytosti existuje cosi nad osobní ‚ego‘, co má něco společného s touto Vyšší skutečností a tedy se k ní může pravdivě vztahovat: je to základ našeho individuální bytí námi sdílený s ostatními a s celkem stvoření; a právě tam jsme všichni jedno.
Všichni vlastníme tuto ‚podstatu‘, toto ‚já‘. ‚Věčná filozofie‘ předává pevné přesvědčení, že každý, nejen zvláštní ‚mystické‘ typy, tedy mohou dosáhnout jednotu s Nejvyšší Nadforemností, ať už je vyjádřena jakkoli: nirvána, mimo myšlení, osvícení, Jednota s Božstvím.
Praxí meditace jako důležité kontemplativní duchovní disciplíny se stáváme osobně vědomými vrozené schopnosti pro všeobjímající jednotu. Pak jsme postupně proměňováni milostí abychom se s touto vyšší úrovní vědomí stále více slaďovali. Energie ‚jáského‘ aspektu naší bytosti bude rezonovat s podobnou energií v Božské Skutečnosti.
Vše co je omezeno tvarem, podobou, zvukem a barvou,
se nazývá předmět.
Mezi všemi předměty je pouze člověk
více než předmětem.
A přece, jako předměty, má tvar a podobu,
Není omezen na tvar. Je více.
Může dosáhnout nad-tvarovosti.
(Chang Tzu)
*Myšlenku ‚věčné filozofie‘ nejlépe objasňují a opodstatňují knihy Aldouse Huxleyho ‚Věčná filozofie‘ (The Perennial Philosophy) a Matthewa Foxe ‚Jedna řeka, mnoho studní‘ (One River many Wells).
Kim Nataraja
přel. Jindřich Kotvrda
z archívu týdenní nauky, rok 2, dopis 24