Pátek v třetím týdnu Postní doby

Marek 12, 28-34

Proto miluj Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší, celou svou myslí a celou svou silou.‘ Druhé je toto: ‚Miluj svého bližního jako sám sebe.‘ Žádné přikázání není důležitější než tato dvě.“

Zatímco Budha umíral, jeho učedníci hovořili o tom, jak budou dodržovat všech 227 klášterních pravidel, které jim předal. Požádali jeho nejbližšího učedníka, aby se pokusil od něj získat lehčeji zvládnutelný počet prioritních pravidel. Po návratu jim tento učedník řekl, že bohužel Buddha zemřel před tím, než mohl jejich otázku zodpovědět. A tak jim zůstalo mnoho pravidel.

Když Ježíš dostal otázku na nejdůležitější přikázání Zákona, odpověděl, jak je uvedeno výše, třemi dimenzemi: láska k Bohu, k sobě a k ostatním. Tři v jedné. Teologicky dává smysl upřednostnit lásku k Bohu. Psychologicky musíme začít s láskou k sobě. Oddaně věřící osoba, která je zaměřena na lásku k Bohu plněním všech jeho přikázání, a tím na získání Božího schválení, se může lehce stát rozporným a rozděleným jednotlivcem, který nikdy neintegroval svou temnou stránku a neměl dostatek pokory přijmout svou nedokonalost. Osoba, která na sobě pracovala na poušti a pokorně se naučila mít se ráda, může vypadat jako nenáboženská, i když pracuje na plnění největšího přikázání. Neláska vždy přináší náboženství špatnou reputaci. Ale ten, kdo se řídí ‚prvním a největším‘ přikázáním života – milovat celým svým srdcem – se nemusí znepokojovat těmi menšími pravidly. „Miluj a dělej, co chceš“, řekl Augustin.

Milovat hebká koťata, děti, laskavé stařenky, ty, kteří udělají, co slíbí, ty, kteří vám usnadňují život, dobré kuchařky, ty kteří vás adekvátně oceňují, lidi na piedestalech různých typů – toto jsou lidé, které je lehké milovat. S vašimi nepřáteli je to jiné. Lidé, kteří vás zradí, překazí vaše plány tím, že věci zbytečně komplikují, nečestní, nevěrní, manipulující s jinými, zvířata jako jsou krysy nebo švábi: jsou to tito, kteří nám pomáhají opravdu plnit toto přikázání. Těžkosti s láskou odhalují naše skryté vnitřní stavy a zájmy. Odkrývají nedostatečnost našeho sebepoznání a sebepřijetí – to, jak se máme rádi. Tudíž ‚naši nepřátelé jsou našimi nejlepšími duchovními učiteli‘, stejně jako neúspěch je pro nás prospěšnější než úspěch.

Občas je těžké pochopit, co jedna osoba vidí na jiné, kterou miluje hluboce a nezištně. Je těžké cítit lásku, kterou cítil svatý František k malomocnému, kterého objal, nebo Matka Tereza k umírajícímu, kterého zachránila na ulici v Kalkatě a ošetřovala jako samotného Krista. Dnešní novinář by zapochyboval, zda to nedělali jen pro kamery. Ale milovat z celého srdce znamená vidět to, co lidé milují pouze ty, kteří milují je, vidět nemohou.

Dalo by se říct, že opravdu milující osoba vidí Boha nebo Krista v tom, kterého je těžké milovat. Stejně tak by bylo pravdivé říct, že vidí sebe v druhém, tak jako druhého v sobě. Toto obejmutí jiných osob je Bůh. Když jedna osoba miluje druhou, týká se to třech.

Laurence Freeman, OSB