Třetí neděle postní

Lukáš 13, 1-9

Nebudete-li činit pokání, zahynete podobně všichni.

Vzpomeňte si, že ‘činit pokání’ neznamená cítit se vinen a být podlézavě submisivní, ale mít sílu a rozhodnost pro změnu smýšlení. Existuje výrok Lau Tzu ve stejném smyslu, jaký má dnešní úryvek evangelia o fíkovníku, který nenese ovoce: pokud nezměníš směr, můžeš skončit tam, kam míříš. Tento popis důsledků odmítnutí změny není výhrůžka, ale jednoduché varování. Je ale velmi těžké změnit něco, do čeho jsme dlouhodobě investovali.

Jednoho časného podzimního rána jsem s několika společníky vyrazil autem na cestu domů. Silnice byly prázdné a sotva svítalo. Směřovali jsme na východ a já jsem si myslel, když jsme najeli na dálnici, že jsme se tímto směrem i vydali. Asi po padesáti kilometrech jsem se podíval do zpětného zrcátka a uviděl jsem nádherné barvy východu slunce. Upozornil jsem na to ostatní a oni se podívali dozadu a řekli ‚no tedy, nádhera‘. Potom jsme se všichni zarazili, nikomu se nechtělo přerušit ticho. Jedna statečná osoba nakonec řekla: ‚slunce vychází na východě, ne?‘ Ale i poté nebylo zpočátku jednoduché přiznat si pravdu a otočit auto opačným směrem.

Ve vyprávění o přechodu Rudým mořem Izraelité prchají do divočiny a za svobodou, ale jsou stíháni Egypťany, kteří změnili názor na jejich odchod. Izraelité zpanikaří a obviňují chudáka Mojžíše, nikoliv poprvé, že je vede do neštěstí a začínají mluvit o návratu. Potom oblačný sloup, který je až do té chvíle vedl dopředu, změní svou pozici a objeví se za jejich karavanou, a tím je chrání před jejich pronásledovateli a připravuje je na velké znamení rozdělení vod. Ve vyprávění se odehrává mnoho změn – Izraelité mění svůj názor, Egypťané mění svůj názor, Mojžíš přemýšlí nad změnou svého názoru a dokonce se zdá, že i Bůh mění svůj názor ohledně pozice oblačného mraku.

Pokání, změna směru, kterým se ubíráme (metanoia), neznamená pouze učinit rozhodnutí. Může být obtížné toto přijmout, pokud si myslíme, že všechno je to pouze o změně. Ale za rozhodnutím pro změnu je hnací síla souhlasu - vidět věci tak, jak jsou, a říct: ‚Ano, promiň. Je to tak‘. Vidět věci tak, jak se skutečně dějí, znamená sloupnout a odložit všechny naše nejintimnější a ‚dobře odůvodněné‘ iluze. Je to těžké vždy, ale nejtěžší tehdy, když se bojíme změny a velmi toužíme po pocitu bezpečí postaveného na tom, že ‚máme pravdu‘. Chce to čas, stejně jako postní úsilí vyžaduje čas. Je lepší zvyknout si praktikovat jej pravidelně každý den, aby špatné záměry a činnosti, které z nich vyplývají, nedostaly čas se upevnit.

Schopnost vidět věci, tak jak jsou, zakusit nezvratné jsoucno pravdy, je základem dobrého úsudku a, kupodivu, nám dokonce poskytuje i potřebnou energii pro to, abychom se pro pravdu rozhodovali.

Laurence Freeman, OSB