Přestaneme vůbec někdy říkat mantru?

Je to důležitá otázka, na kterou bude dotázán každý meditující nebo vedoucí skupinky. Často se po chvíli říkání mantry cítíme natolik uvolněni, že se mantra může zdát přerušením zakoušeného pokoje a klidu. Pokud ovšem necháme odejít mantru, buď tento pocit pokoje ztrácíme nebo jsme vtaženi do ‚svatého vznášení se‘ nebo ‚nebezpečného pokoje‘, jak to nazývali pouštní poustevníci. Byl nazván ‚ničivým‘, protože se už ve skutečností nemodlíme/nemeditujeme, a nemáme šanci si uvědomit přítomnost Boha uprostřed vlastního bytí. Když jsme opustili svoje modlitební slovo, jen si užíváme důsledků relaxace a zůstáváme na povrchu svého bytí. Ano, je úžasné se cítit uvolněn a nechat odejít svoje každodenní starosti a stres, ale vlastně už nemeditujeme. Když odcházíte z takovéhoto meditačního sezení, můžete se cítit uvolněni, trochu však zasněni, bez plného bytí ‚tady.‘ Když jste však meditovali řádně, budete se cítit bděle, zaostřeně a energicky.

Docela dobře mohou být chvíle, kdy jsme pozdviženi v duchu a už si neuvědomujeme nic, ani mantru. Je to ovšem něco, nad čím nemáme kontrolu. Je to čistý dar Boží, milost. Vědomě to nemůžeme uskutečnit.

John Main zdůrazňoval:

Říkejte svoji mantru každé ráno a každý večer po dobu zhruba dvaceti let. Pak, jedno ráno či jeden večer si uvědomíte, že už mantru neříkáte. Jakmile si uvědomíte, že ji neříkáte, začněte ji znova říkat. Tyto doby ‚neříkání‘ mantry mohou trvat zlomek sekundy, mohou být tři minuty, mohou trvat celou půlhodinu. Pokud si ale uvědomujete, že jste po celou půlhodinu neříkali svoji mantru, je jisté, že jste nemeditovali, a dělali jste něco jiného! Důležitou zásadou jak být čistým v mysli je: „Říkejte svoji mantru, až ji nebudete moci říkat.“ Jakmile si uvědomíte, že ji neříkáte, říkejte ji znova. Stará mnišská tradice to vyjadřovala takto: „Mnich, který ví, že se modlí, se nemodlí. Mnich, který neví, že se modlí, se modlí.“ Říkejte svoji mantru co možná nesobecky: ma-ra-na-tha. A pokračujte v jejím říkání. Pokračujte v říkání svého slova po celou dobu meditace. Vraťte se k ní, pokud jste ji opustili. Nezabývejte se roztržitostmi, prostě stále říkejte svoje slovo.“ (John Main – Hlad po hloubce a smyslu)

John Main také vysvětloval, že existuje postupný proces změny v říkání mantry. Nejprve říkáme mantru ve své mysli s jistým množstvím úsilí, jemně se k ní vracíme pokaždé, když zabloudíme do světa myšlenek, pak časem ji vlastně už mentálně neříkáme, zní sama, a my jí nasloucháme s pozorností celého srdce. Nakonec se stane součástí našeho bytí a sama zní v našem srdci.

Kim Nataraja
přel. Jindřich Kotvrda

Z archivu týdenní nauky, rok 1, dopis 18