Univerzálnost meditace

Meditace je univerzální duchovní disciplínou, která se nachází ve většině světových náboženství i tradic moudrosti. Existuje mnoho různých forem meditace. Všechny jsou svým vlastním způsobem stejně platné. Ve všech je větší důraz na praxi a zkušenost než na vědomosti a naukové struktury.

Je to i v křesťanství autentická disciplína, i když někdy vypadá jako nejlépe střežené tajemství světa. Jak vždycky zdůrazňuje Laurence Freeman, Ježíš učil kontemplaci, a a to je důvod, proč tato cesta modlitby rozkvetla zvláště ve čtvrtém století mezi otci a matkami egyptské pouště, kteří modelovali svůj život na Ježíšově příkladu. Jan Kasián shromáždil jejich nauku ve své knize Rozmluvy. Právě v těchto spisech znovu objevil benediktinský mnich John Main OSB tuto tradici pro naši dobu, nazval ji křesťanskou meditací a otevřel ji všem lidem. Není to pouze způsob modlitby pouštních otců a matek, ale také nesčetných křesťanských mystiků během staletí až do našich časů. Je to také způsob modlitby zavedený dávno před reformací a roztržkou mezi římským katolicismem a východním pravoslavným křesťanstvím. Proto je to nádherná ekumenická cesta společné modlitby.

Nesmíme zapomínat na to, že opodstatněné jsou všechny způsoby modlitby. Slovy Laurence Freemana: „Meditace je chybějící dimenzí současného většinového křesťanství. Nevylučuje jiné druhy modlitby a vlastně prohlubuje úctu ke svátostem a Písmu.“ Vysvětluje spojení mezi všemi různými formami modlitby skrze obraz staromódního dřevěného kola:

„Účelem kola je pohybovat vozem. Modlitba je kolem, které posunuje náš duchovní život směrem k Bohu. Aby se kolo mohlo otáčet, musí být v kontaktu se zemí. Pokud se kolo nedotýká země, nemůže pohybovat vozem, kolo by se pouze otáčelo. Proto musí existovat reálný čas a místo v našem každodenním životě věnovaný modlitbě.

Paprsky kola představují různé formy modlitby. Všechny formy modlitby jsou platné a účinné. Je zde Eucharistie, přímluvná modlitba, svátosti, četba Písma a osobní pobožnosti.

To, co drží loukotě pohromadě a otáčí kolem, je střed. Paprsky se stýkají ve středu. Střed si můžeme představovat jako modlitbu Krista přebývajícího v našich srdcích. Ve středu kola je klid. Bez klidného bodu ve středu se kolo nemůže otáčet.

Meditace znamená vstup do klidu ve středu našho bytí. Když meditujeme, vstupujeme do onoho ústředního klidu, jenž je zdrojem veškeré naší činnosti, našeho pohybu k Bohu skrze Krista v nás. Pohyb kola vyžaduje klid uprostřed. Je to vztah mezi činností a kontemplací.“

Kim Nataraja
přel. Jindřich Kotvrda

Z archívu týdenní nauky rok 1 dopis 9