Květná neděle

Žádný příběh tolik nezměnil svět tak hluboce, jako popis Ježíšova utrpení, které dnes čteme, a kterým se budeme zabývat v nadcházejícím Svatém týdnu. Témata, na kterých jsme pracovali během doby postní (askeze, paradox, pravé hodnoty, vědomí) jsou zakotveny v celistvosti příběhu a září v mnoha z jejích nejmenších detailů. Některé filmy začínají tvrzením “podle skutečné události”. Tento příběh není vymyšlený, ale je to literatura nejvyššího řádu. Pojďme začít.

Dva dny před pesachem, před ústřední náboženskou slavností založení mýtu jejich rasy značící Boží předpojatost vůči svému vyvolenému lidu. V Egyptě (kde začal půst) přešel anděl smrti kolem synů Izraele, aby si vybral místo nich nepřítele. Samozřejmě, jak už víme, v tomto příběhu Ježíš nemá takové privilegium. Hned od začátku je viděn jako oběť korupce a krutého systému moci. On je jako K v Kafkově Procesu, jako my v paranoidní noční můře, kdy jsme terčem. Jako on i ne jako on. Jako my v těžké zkoušce, ale ne jako my v odpovědi na ní.

Výkonní makléři na špičkové úrovni, když pracují na solidaritě, jsou bezkonkurenční. Rozhodnou se ho odstranit a my víme, že bude zabit. Bez ohledu na napětí v tomto příběhu (všechny příběhy nějaké vyžadují) není to o jeho výsledku.

Scéna se mění. Ježíš zrovna jedl, a žena mu vyjevila své pocity k němu tím, že ho pomazala sklenicí drahé masti. Načala sklenici, a nalila mu na hlavu její voňavý obsah (Kristus znamená “pomazaný”) Někteří hosté byli pobouřeni - proč tak plýtvá penězi, když se to mohlo dát chudým? Ježíš s vervou obhajuje ženu. To je další případ evangelia, které vyzdvihuje nadřazenou moudrost žen. Možná jsou moudřejší ne proto, že jsou ženy: ale proto, že ti, kteří jsou vyjmuti z moci častěji vidí hlubší pravdu. Chudí a bezmocní, s kterými se Ježíš identifikoval, jsou často blíže království.

Na její ochranu řekl Ježíš “Chudé máte vždycky s sebou, ale mne nemáte vždycky.“ Žádný politik by toto neřekl. Ale říká tedy, že je cennější než chudí? Nebo: že naše volba pro bezmocné není odvozena od sociálně-ekonomických ideálů, ale od transcendentního zdroje soucitu. Když oblečete nahého nebo dáte jídlo hladovému, říká často, uděláte to mě. To co může znít jako separace od lidského utrpení je ve skutečnosti absolutní identifikace s ním. Je vyjádřena nekoncepčně, ale velmi konkrétně chrání tuto ženu. Kdo ona je? Celý příběh je univerzální, protože je tak autentický.

Změna scény: Za peníze Jidáš nabízí zradu Ježíše velekněžím. Bude hledat správný okamžik, kdy jim ho předá. Kontrast se zmínkou o penězích v předchozí scéně o masti, je ostrý. Ty peníze jsou náhodné. Zdá se, že ovládá motiv. Nevíme, proč Jidáš umožnil tuto zradu, která učinila jeho jméno univerzálním úslovím pro zradu. Nikdy tomu neporozumíme, dokud nenajdeme důvod v nás samých.