Askeo (které nám dává slovo asketický) původně znamenalo cvičení kvůli válce, ale bylo rovněž používáno k atletickému tréninku. Dobře trénovaný voják, který znásilňuje a drancuje, nebo atlet, který podvádí (či obchodník, který se chová neeticky), zrazuje hlubší význam své práce, ať už je v tom jakkoli dobrý. Ve stejném duchu bdělá pozornost, která je využívána při tréninku sniperů, či zaměřená na zlepšení prodejů, míjí svůj širší význam. Širší kontext cvičení byl ztracen a nahrazen pohledem, který je úzký a sebestředný.
Cokoli děláme bez respektu k hlubšímu významu se promění v hořkou pilulku. Ale i tyto hořké věci, projdeme-li jimi s vírou, se ve finále změní ve sladké.
Téměř vše v materiálním schématu hodnot, to co dnes vládne životu, se stane nástrojem, promění se v techniku, kterou ovládá vlastní egoismus. Lidé často říkají “Jsem opravdu rád, že jsem nalezl meditaci, a že ji mohu využívat jako nástroj pro vyrovnaný život”. Každopádně je tento pohled prvopočátkem, spíš primitivním začátkem v chápání, co znamená asketismus a k čemu jsme vlastně cvičeni. Začínáme tam, kde jsme.
Dobré duchovní cvičení (poměrně přirozeně) redukuje tento postoj dosažením rovnováhy a harmonie, kterou hledáme. Pak si to uvědomíme s překvapením. Tyto a mnoho dalších benefitů se objeví, aniž bychom o ně tvrdě usilovali Jasná mysl, větší a méně sebestředná pozornost, rozsáhlejší schopnost věnovat pozornost druhým, otevřené srdce pro krásu a něhu, radost z běžných věcí, snížení nutkavé touhy - to je ovoce určitého druhu asketismu, ke kterému se nyní začínáme klonit, v jasných dnech doby postní. Na počátku je potřeba určité úsilí, některá vůle je volána k “restartu”, když se ocitne na okraji cesty.
Ale milost je větším hráčem, v tomto procesu, než vůle.
Když je milosti umožněno vstoupit, když je přivítána, následuje pocit, že vše je dar, pocit znovu jemně omotaný skutečným překvapením.
Obrátit vše v nástroj, v kontrolu všech výsledků, vyhodnotit výsledky porovnávané s investicemi, které jste učinili, to vše je nakonec odsouzeno k nezdaru. Selhání může být osvobozením od klamu a průlomem do větší reality. Ale nikdy není snadné podstoupit ničení svých plánů či vyčerpat ducha radosti, který vše činí smysluplným. Zde pomůže asketismus.
Asketické cvičení tu není jen pro dobu postní. Mantra je neustálý vnitřní půst a vede k hlubší spontaneitě a k pocitu svěžesti v běžném každodenním životě. Modlitba je základem askeze duchovního života. Co děláme, či čeho se vzdáme, během doby postní, zostřuje ostří nože, které využívá náš duch, aby se prosekal skrze haraburdí, které se zde nashromáždilo, když jsme se nedívali.