1. neděle postní

Evangelium pro tuto první neděli je z Lukáše 4:1-13. Lukáš psal pro převážně nežidovské publikum a jevil značný zájem o roli žen a o podmínky chudých. V této pasáži je Ježíš veden Duchem na poušť, kde prochází klasickým testováním charakteru (čelí požadavkům ega na soběstačnost a sebedůležitost) a Duch požaduje, aby prohlédl skrz, a tak se stal svobodným v obejmutí svého pravého já a své mise.

Plný Ducha svatého vrátil se Ježíš od Jordánu; Duch ho vodil po poušti čtyřicet dní a ďábel ho pokoušel. V těch dnech nic nejedl, a když se skončily, vyhladověl. Ďábel mu řekl: „Jsi-li Syn Boží, řekni tomuto kamení, ať je z něho chléb.“ (…) Když ďábel skončil všechna pokušení, odešel od něho až do dané chvíle.

K tomuto týdnu, který je před námi, je toho spousta nad čím se dá uvažovat. Stojí to za srovnání s Markem, který píše prostším a výstižnějším způsobem a dokonce i memorováním. Co znamená ten „Duch“? Už jste někdy ho někdy cítili nebo už vás někdy k něčemu vedl? Už jste někdy měli pocit, že byste něco měli udělat, ale selhali jste nebo odmítli, protože jste se báli nebo měli pochybnosti? Pokud ne, přeskočte k další otázce.

Co by pro vás mohla symbolizovat „poušť“? V Izraeli, v té malé a nekonečně obtížné zemi, je poměrně malá Judská poušť, která není daleko od Jeruzaléma, ale je zajisté vyprahlá a vede dolů k Mrtvému moři. Kde byly vaše období vyprahlosti? Možná jste neměli na výběr. Ale není to neznámé ani pro lidi, kteří se chtějí odpoutat od přílišného zalévání (uniknout mediím, z práce, z davu či od falešných přízraků sebe sama). Co bylo to, co jste hledali pak? Hledáte v meditaci kvalitu pravdy, kterou nacházíte v poušti nebo hledáte jiný druh zalévání?

Část „ďábel ho pokoušel“ by mohla být přeložena jako „byl tlačen až na svou mez“ – kam nechceme jít v případě, že spadneme z okraje známého světa. Už jste se někdy dotkly hranic svých možností?

„Divoká zvěř“, které zmiňuje Marek vychází v noci ze skříně nevědomí. Jednou střetnuty tváří v tvář ustoupí pryč a zmizí a veškerá síla, kterou nesly, je pak pro vaše dobro. Poté co pronikl pouty iluzí a našel své pravé já, se Ježíš vrací do světa a přináší to, co musí říkat jednoduše a přesně. Je v tom naléhavost, bezprostřednost, nečekané naděje, jednoznačná výzva ke změně mysli.

Během čtyřiceti dnů mohou naše krátké vpády do pouště odhalit překvapující a úžasné objevy. My se obáváme velkých překvapení života, jakým je změna mysli, ale co když se konec konců nebylo čeho bát v té poušti či kdekoli jinde? Že se nedalo ztratit nic kromě našich omezení?