Pátek 4. týdne doby postní

Jan 7: 1-2, 10, 25-30: Potom chodil Ježíš po Galileji

Chodil a mluvil, a samozřejmě, kudy chodil, tudy činil. Nebyl publikován ani nedělal rozhovory se svými PR poradci ani nepsal úvahy. Nevíme, jestli měl nějaký rozpis práce nebo dělal schůze. Smysl je v tom, že všude, kam přišel, byl přítomný, viděl hloubku prostoru, věčnost, zářivou přítomnost v každém a v každé příležitosti. Byl spontánní, ale ne bohém. Byl v neustálém setkání se skutečností a skutečnost vždy spěchala k němu. Tací lidé jsou velmi přitažliví, protože vyzařují výraznou chuť skutečnosti, ačkoli často mohou být až děsiví, když se k nim dostaneme moc blízko.

Zdá se, že František z Assisi byl takový člověk. Ramana Maharshi, který nikdy neopustil místo, na kterém se usadil v šestnácti letech, byl další takový, ačkoli to může znít zvláštně. Jednou se ho zeptali, proč necestoval po světě, aby přinesl mír pro masy lidí, které ho potřebují. "Jak víš, že ne?" odpověděl. On byl další takový.

Když se Ježíš pohyboval kolem Galilejského jezera, byl systematicky stálým, pevným bodem, a projevoval se na mnoha místech. Lidé, kteří zůstanou doma, ale sní o cestách a o tom, že jsou někde jinde, nemají nic z této stability. Sv. Benedikt říká, že mnich "musí dát přednost ničemu před Kristem". Docela brzy jsem během svého života v klášteře slyšel ironickou verzi "dát přednost ničemu před cestou", kterou říkali mniši, kteří přišli, aby pochopili stálost převážně v zeměpisném slova smyslu.

Samozřejmě, že můžeme být na cestách způsobem, kdy se držíme jeden krok před skutečností, když před něčím utíkáme a tak se před tím snažíme chránit. Ale stálost, ať už jste zaneprázdněni nebo ne, je ovocem meditace. Ranní a večerní sezení vydávají impuls, který udržuje všechno vyrovnané. Vytváří jasnost, bystrost a dobrý úsudek, který zlepšuje kvalitu a jiné středy našich životů. Stálost přináší jak místo odjezdu tak i místo příjezdu do dynamického klidu a v radikální otevřenosti vůči změně. A není vůbec špatný cíl tohle poznat. Ani v poslední části Postní doby.

S láskou 

Laurence Freeman